William Hogarth: život a dílo anglického malíře, satirika a grafika

Pokrok nevěstky

V roce 1731 dokončil řadu mravoučných děl, díky nimž byl uznán za velkého a originálního génia. Jednalo se o Pokrok nevěstky. Nejprve vznikl jako obrazy, které jsou dnes ztraceny. Poté byla série vydána jako rytiny. V šesti scénách sledujeme osud venkovské dívky, která se stala prostitutkou ve městě. Na začátku se dívka setkává s prostitukou, ženou, která ji přesvědčí, aby se věnovala prostituci. Na svém potupném konci dívka umírá na pohlavní chorobu a následuje nemilosrdný pohřební obřad. Rytina ukazuje živé scény opilého a nevázaného chování. Série měla okamžitý úspěch.

Pokrok hráběte

A Rake's Progress ukázal v osmi obrazech lehkomyslný život Toma Rakewella, syna bohatého obchodníka. Tom rozhazuje všechny své peníze na přepychový život, děvkaření a hazardní hry a umírá v Bedlamu. Originály obrazů A Rake's Progress jsou vystaveny v galerijním sále Muzea sira Johna Soanea v Londýně.

Manželství à-la-mode

V letech 1743-1745 namaloval Hogarth šest obrazů Marriage à-la-mode (Národní galerie, Londýn), které jsou ostrou kritikou vyšší společnosti 18. století. Toto moralistické varování ukazuje nešťastnou tragédii neuváženého manželství pro peníze. Mnozí jej považují za jeho nejlepší projekt a možná patří k jeho nejlépe naplánovaným povídkovým seriálům. Manželská etika byla v Británii 18. století předmětem mnoha diskusí. Kritizována byla zejména účelová manželství a jejich nešťastnost.

Seriál ukazuje příběh módního sňatku syna zkrachovalého hraběte Squanderfielda s dcerou bohatého, ale lakomého městského obchodníka. Začíná podpisem svatební smlouvy v hraběcím sídle a končí vraždou syna milencem jeho ženy a sebevraždou dcery poté, co je její milenec oběšen v Tyburnu.

Průmysl a zahálka

Ve dvanácti grafikách Průmysl a zahálka (1747) Hogarth zobrazil život dvou učňů, z nichž jeden je oddaný a tvrdě pracuje, druhý je zahálčivý. Pracovitý učeň se stane šerifem a lordem starostou Londýna. Zahálčivý se obrací ke zločinu. Nakonec je popraven v Tyburnu. Zahálčivého učně pošle na šibenici sám pilný učeň.

To ukazuje pracovní morálku protestantské Anglie, kde ti, kdo tvrdě pracují, jsou odměněni, a ti, kdo nepracují, končí špatně,

Beer Street a Gin Lane

Jeho kniha Beer Street and Gin Lane (1751) byla varováním před alkoholismem. Jednalo se o dvě rytiny určené k prohlížení vedle sebe. Hogarth vyryl Beer Street, aby zobrazil šťastné město popíjející "dobrý" nápoj, anglické pivo. Na druhé straně byla Gin Lane. Ta ukazovala následky pití ginu, který jako tvrdší alkohol způsoboval společnosti více problémů. V Beer Street jsou lidé zobrazeni jako zdraví, šťastní a prosperující, zatímco v Gin Lane jsou vychrtlí, líní a bezstarostní.

Žena v přední části Ginové uličky, která nechá své dítě padnout k zemi, je ozvěnou příběhu Judith Dufourové, která uškrtila své dítě, aby mohla prodat jeho oblečení za peníze na gin. Grafika byla vydána na podporu zákona o ginu z roku 1751.

Hogarthův přítel, magistrátní úředník Henry Fielding, možná získal Hogartha, aby mu pomohl s propagací zákona o džinu: Pivní ulice a Džinová ulička byly vydány krátce po Fieldingově díle Vyšetřování příčin nedávného nárůstu počtu lupičů a související spisy.

Čtyři fáze krutosti

Dalšími tisky byly jeho výkřiky proti nelidskosti v knize Čtyři stupně krutosti (vydáno 21. února 1751). Hogarth v něm zobrazuje kruté zacházení se zvířaty a naznačuje, co se stane lidem, kteří budou takto pokračovat. Na prvním obraze jsou scény mučení psů, koček a dalších zvířat. Na druhém je zobrazena jedna z postav z prvního obrazu, Tom Nero, který se nyní stal kočím a jeho kruté zacházení s koněm způsobilo, že si zlomil nohu. Na třetím obraze je Tom zobrazen jako vrah, přičemž žena, kterou zabil, leží na zemi, zatímco na čtvrtém obraze nazvaném Odměna za krutost je vrah zobrazen, jak ho po popravě pitvají chirurgové. Způsob popravy a pitva odrážejí zákon parlamentu z roku 1752. Ten umožnil veřejnou pitvu zločinců, kteří byli popraveni za vraždu.

Hogarth si přál zastavit "barbarské (podlé) zacházení se zvířaty, jehož pohled na ulice naší metropole je pro každou citlivou mysl tak znepokojující".

Humory voleb

Humours of an Election je série čtyř Hogarthových olejomaleb a pozdějších rytin. Ukazují, co se dělo při volbách poslance parlamentu v roce 1754. Olejomalby vznikly v roce 1755.

V této době se v každém volebním obvodu volili dva poslanci a pro voliče platila podmínka vlastnictví, takže volební právo měla pouze menšina mužské populace. Neexistovalo žádné tajné hlasování, takže k získání hlasů se používaly úplatky a výhrůžky.

Originály jsou uloženy v Muzeu sira Johna Soana v Londýně.

·         Portréty

Hogarth byl také oblíbeným portrétistou. V roce 1746 namaloval herce Davida Garricka jako Richarda III. Dostal za něj 200 liber, "což bylo víc," napsal, "než kterýkoli anglický umělec kdy dostal za jediný portrét". V témže roce měl mimořádný úspěch portrét Simona Frasera, 11. lorda Lovat, který byl později sťat na Tower Hill.

Velmi ceněný je Hogarthův portrét jeho přítele, filantropického kapitána Corama (1740; Nadace Thomase Corama pro děti, nyní Foundling Museum), a jeho nedokončená olejová skica Krevetová dívka (Národní galerie, Londýn). Jsou zde také portréty jeho manželky a jeho dvou sester a mnoha dalších osobností.