Muhammed Ahmed
Muhammad Ahmad bin Abdalláh (12. srpna 1845 - 22. června 1885) byl náboženský vůdce súfijského řádu Samáníja v Súdánu. Dne 29. června 1881 se prohlásil za Mahdího neboli mesiášského vykupitele islámské víry.
Jeho vyhlášení přišlo v době, kdy se mezi arabskou částí súdánského obyvatelstva šířila nespokojenost. Vadila jim utlačovatelská politika jejich turko-egyptských vládců (kteří byli rovněž muslimové).
Mezi různými súdánskými náboženskými sektami té doby existovala mesiášská víra. V západní Africe se dříve vyskytovala mahdistická hnutí, wahhábismus a další puritánské formy islámského obrození. Hlavní příčinou byla rostoucí vojenská a ekonomická nadvláda evropských mocností v průběhu 19. století.
Britové měli na Súdán vliv a prohlásili ho za "společné anglo-egyptské území". Obecně stáli Britové za vládou chedivů z dynastie Muhammada Alího paši v Egyptě. V době Mahdího vládl Egyptu a Súdánu společně Tewfik paša, kterého uznala Osmanská říše, a Britové. Nároky Británie na Súdán vedly k tomu, že tam byla po porážce Mahdího chedivských sil vyslána britská vojska. Britská vláda jmenovala generála Charlese George Gordona ("Gordon paša") generálním guvernérem Súdánu, což vedlo k jeho slavné smrti v Chartúmu rukou Mahdího vojsk.
Od vyhlášení mahdíje v červnu 1881 až do pádu Chartúmu v lednu 1885 vedl Muhammad Ahmad úspěšné vojenské tažení proti turecko-egyptské vládě v Súdánu. Boje skončily Gordonovou smrtí v Chartúmu. Po nečekané smrti Muhammada Ahmada 22. června 1885, pouhých šest měsíců po dobytí Chartúmu, převzal správu Súdánu jeho hlavní zástupce. Churchill tvrdí, že do té doby zabili všechny lidi schopné řídit zemi.
Následky
Vláda mahdistů v Súdánu dopadla pro jeho obyvatele špatně. Súdánské hospodářství bylo téměř zničeno a počet obyvatel se snížil přibližně o polovinu v důsledku hladomoru, nemocí, pronásledování a válek. Od počátku mahdistického státu až do jeho pádu zemřely v Súdánu miliony lidí. Žádná z tradičních institucí ani loajalita v zemi nezůstala nedotčena. Postoj kmenů k mahdismu se rozdělil, náboženská bratrstva byla oslabena a ortodoxní náboženští vůdci zmizeli.
Znovudobytí Súdánu
V roce 1895 pověřila britská vláda Herberta Kitchenera, aby zahájil kampaň za znovudobytí Súdánu. Británie poskytla muže a materiál, zatímco Egypt expedici financoval. Anglo-egyptské expediční síly na Nilu čítaly 25 800 mužů, z toho 8 600 Britů. Zbytek tvořili vojáci patřící k egyptským jednotkám, včetně šesti praporů naverbovaných v jižním Súdánu.
Doprovázela je ozbrojená říční flotila, která měla i dělostřeleckou podporu. V rámci příprav na útok Britové zřídili ve Wadi Halfa velitelství armády. V březnu 1896 bylo zahájeno tažení. V září Kitchener dobyl Dunqulah. Britové poté vybudovali železniční trať z Wádí Halfy do Abú Hamadu a její prodloužení rovnoběžně s Nilem pro přepravu vojáků a zásob do Berberu. Anglo-egyptské jednotky bojovaly a zvítězily v různých menších střetnutích. Nakonec Kitchenerovi vojáci vyrazili a odpluli směrem k Omdurmánu.
V Omdurmánu 2. září 1898 súdánský vůdce, nyní známý jako chalífa, nasadil svou 52tisícovou armádu k frontálnímu útoku proti anglo-egyptským silám, které se shromáždily na pláni před městem. O výsledku nebylo nikdy pochyb, zejména díky britské palebné převaze. Během pětihodinové bitvy padlo asi 11 000 mahdistů, zatímco anglo-egyptské ztráty činily 48 mrtvých a méně než 400 raněných.
Vyklízení území trvalo několik let, ale organizovaný odpor skončil, když chalífa, který uprchl do Kurdufánu, padl v bitvě u Umm Diwaykaratu v listopadu 1899. Mnoho oblastí pád jeho režimu uvítalo.
- Churchill, Winston 1889. Říční válka: historický popis znovudobytí Soudanu. 2 svazky, Londýn: Longmans Green. Churchill byl na Kitchenerově výpravě jako novinový reportér. Jeho kniha byla zkrácena (abridged) a znovu vydána v roce 1902 jako jeden svazek.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Muhammad Ahmad bin Abdalláh?
Odpověď: Muhammad Ahmad bin Abdalláh byl náboženský vůdce súfijského řádu Samánie v Súdánu, který se 29. června 1881 prohlásil za Mahdího neboli mesiášského vykupitele islámské víry.
Otázka: Jaké byly příčiny nespokojenosti arabského súdánského obyvatelstva?
Odpověď: Arabské súdánské obyvatelstvo neslo s nelibostí utlačovatelskou politiku svých turko-egyptských vládců a také rostoucí vojenskou a hospodářskou nadvládu evropských mocností v průběhu 19. století.
Otázka: Co se stalo po vyhlášení Muhammada Ahmada?
Odpověď: Po vyhlášení Muhammada Ahmada vedl úspěšnou vojenskou kampaň proti turecko-egyptské vládě v Súdánu až do pádu Chartúmu v lednu 1885.
Otázka: Koho jmenovala Británie generálním guvernérem?
Odpověď: Generál Charles George Gordon ("Gordon paša") byl jmenován Británií generálním guvernérem, aby vládl Súdánu.
Otázka: Jak Gordon zemřel?
Odpověď: Gordon zemřel v Chartúmu rukou vojáků Muhammada Ahmada.
Otázka: Co se stalo po smrti Muhammada Ahmada?
Odpověď: Po nečekané smrti Muhammada Ahmada 22. června 1885 převzal správu Súdánu jeho hlavní zástupce. Churchill řekl, že do té doby zabili všechny lidi schopné ji řídit.
Otázka: Jaká další hnutí předcházela mahdíji? Odpověď: V západní Africe existovala dřívější mahdistická hnutí a wahhábismus a další puritánské formy islámského obrození, které předcházely mahdistům.
