Jan Swammerdam
Jan Swammerdam (12. února 1637 - 17. února 1680) byl nizozemský biolog a mikroskopista. Jeho práce o hmyzu ukázaly, že jednotlivé fáze života hmyzu - vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec - jsou různé formy téhož živočicha. Prováděl pokusy se svalovou kontrakcí. V roce 1658 jako první pozoroval a popsal červené krvinky. Byl jedním z prvních, kdo použil mikroskop při pitvách, a jeho techniky zůstaly užitečné po stovky let.
Výzkum hmyzu
Znalosti o hmyzu v 17. století byly do značné míry zděděny po Aristotelovi. Swammerdam hmyz pitval a studoval pod mikroskopem.
Swammerdam ukázal, že hmyz se vyvíjí stejně postupně jako ostatní živočichové. Chtěl tak vyvrátit představu ze sedmnáctého století, že různá vývojová stádia hmyzu (např. housenka a motýl) jsou různí jedinci.
Důkazy získal ze svých pitev. Zkoumáním larev identifikoval znaky dospělosti u předdospělých živočichů. Všiml si například, že křídla vážek a majky existují ještě před jejich posledním línáním. Swammerdam tato pozorování použil ve své publikaci Historia Insectorum Generalis (Přírodní dějiny hmyzu) z roku 1669. Toto dílo obsahovalo mnoho popisů anatomie hmyzu. Právě zde Swammerdam odhalil, že "královská" včela má vaječníky. Biblia natura vydaná posmrtně v roce 1737 přinesla první potvrzení, že včelí královna je jedinou matkou včelstva. Navzdory pěti letům intenzivního včelaření mu způsob rozmnožování včely medonosné unikl, neboť napsal: "Nevěřím, že včelí samci skutečně kopulují se samicemi." V roce 1894 se včelař věnoval včelařství.
