Elizabeth Taylor

Raný život

Taylor se narodil v Londýně americkým rodičům Francisi Lennu Taylorovi a Saře Sothernové, kteří byli Američany žijícími v Anglii. Její rodiče pocházeli z Arkansas City v Kansasu. Do Spojených států se vrátili na začátku druhésvětové války.

Herecká kariéra

Poprvé si zahrála ve filmu Lassie Come Home (1942). Dalším filmem byl National Velvet (1944). Během dospívání se objevovala v různých vedlejších rolích a snadno přecházela do rolí mladých dospělých.

První velkou roli dostala v roce 1950 ve filmu Místo na slunci s Montgomerym Cliftem. V 50. letech pracovala soustavně a mezi její významné filmy patří: Otec nevěsty (1951), Ivanhoe (1952), Sloní procházka (1954), Rapsodie (1954), Obr (1956), Raintree County (1957), Kočka na rozpálené plechové střeše (1958), Náhle, minulé léto (1959), BUtterfield 8 (1960) atd.

V roce 1963 hrála hlavní roli ve filmu Kleopatra a seznámila se s hercem Richardem Burtonem, který se v roce 1964 stal jejím pátým manželem. Společně se objevili v několika filmech: V.I.P. (1963), Písečný dudák (1965), Kdo se bojí Virginie Woolfové ? (1966), Zkrocení zlé ženy (1967), Boom (1968). Zahrála si také ve filmech Tajný obřad (1969), X, Y a Zee (1972) a Popeleční středa (1973).

Dvakrát získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, poprvé za výkon ve filmu Butterfield 8, podruhé za výkon ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové. V roce 1999 získala cenu BAFTA Academy Fellowship Award, ocenění za celoživotní dílo.

Burton a Taylor ve filmu Kleopatra

Osobní život

Taylor se často těšila pozornosti médií kvůli mnoha nemocem a kontroverzním manželstvím se známými osobnostmi, jako byli Nicky Hilton, Michael Wilding, Mike Todd, Eddie Fisher, Richard Burton (dvakrát), John Warner. S Michaelem Wildingem má dva syny a s Mikem Toddem dceru. V době manželství s Richardem Burtonem také adoptovala dceru. Byla kmotrou dvou dětí Michaela Jacksona.

Aktivismus

HIV/AIDS

Taylor soustavně a velkoryse věnoval svůj čas, úsilí o obhajobu a financování projektů a charitativních organizací souvisejících s HIV a AIDS. Pomohla získat pro tento účel více než 270 milionů dolarů. Byla jednou z prvních celebrit a veřejných osobností, které tak učinily v době, kdy o této nemoci vědělo jen málo lidí, a v roce 1984 zorganizovala a uspořádala první sbírku ve prospěch AIDS Project Los Angeles.

Taylor byl v roce 1985 spolu s Dr. Michaelem Gottliebem a Dr. Mathilde Krimovou spoluzakladatelem Americké nadace pro výzkum AIDS (amfAR). Její dlouholetý přítel a bývalý herecký kolega Rock Hudson se svěřil, že má AIDS, a v témže roce na něj zemřel. V roce 1993 také založila nadaci Elizabeth Taylor AIDS Foundation (ETAF), která byla vytvořena s cílem poskytovat kriticky potřebné podpůrné služby lidem s HIV/AIDS. Například v roce 2006 nechala Taylor vyrobit 37 stop (11 m) dlouhý "Care Van" s vyšetřovacími stoly a rentgenovým vybavením, který do New Orleans věnovaly její nadace Elizabeth Taylor AIDS Foundation a společnost Macy's. V roce 2006 se v New Orleans uskutečnil první ročník této akce. V témže roce, po hurikánu Katrina, věnovala Taylor neziskové organizaci NO/AIDS Task Force, která slouží komunitě lidí postižených HIV/AIDS v New Orleansu a jeho okolí, 500 000 dolarů. o tento dar se Taylor podělila při příležitosti oslavy svých 74. narozenin a na pomoc NO/AIDS Task Force v jejich další práci v boji proti AIDS.

Taylor byla v roce 1992 oceněna zvláštní cenou Akademie, Humanitární cenou Jean Hersholt, za svou humanitární činnost v oblasti HIV/AIDS. Bývalý prezident Bill Clinton v souvislosti s její smrtí řekl: "Elizabethin odkaz bude žít dál v mnoha lidech po celém světě, jejichž životy budou delší a lepší díky její práci a pokračujícímu úsilí těch, které inspirovala."

Židovské příčiny

Poté, co konvertovala k židovskému náboženství, pracovala Taylor po celý život pro židovské záležitosti. V roce 1959 její nákup izraelských dluhopisů způsobil bojkot jejích filmů ze strany Arabů. V roce 1962 jí byl znemožněn vstup do Egypta, aby zde dokončila Kleopatru; tamní vláda oznámila, že jí nebude povolen vstup do Egypta, protože přijala židovskou víru a "podporuje izraelské záležitosti". Zákaz byl však v roce 1964 zrušen poté, co se usoudilo, že film přinesl Egyptu dobrou reklamu.

V roce 1974 uvažovali Taylor a Richard Burton o svatbě v Izraeli, ale nemohli ji uzavřít, protože Burton nebyl Žid. Taylor pomáhala shánět peníze pro organizace jako Židovský národní fond; zasazovala se o právo sovětských Židů emigrovat do Izraele a zrušila návštěvu SSSR kvůli jeho nesouhlasu s Izraelem v důsledku šestidenní války, spolu s podpisem protestního dopisu proti rezoluci Valného shromáždění OSN č. 3379 z roku 1975.

Poté, co bylo v roce 1976 při únosu letadla v Entebbe zajato více než 100 izraelských civilistů, nabídla se jako náhradní rukojmí. Po úspěšné operaci, při níž byli rukojmí osvobozeni, hrála s Kirkem Douglasem v televizním speciálu Victory at Entebbe, vysílaném v lednu 1977. Když tuto roli zažila, prohlásila: "Nemohla jsem si tuto příležitost nechat ujít. Mám silné vazby na Izrael a pevně věřím v odvahu a obětavost mise v Entebbe."

Nemoc a smrt

Taylor měl spoustu zdravotních problémů. V roce 2004 jí bylo diagnostikováno městnavé srdeční selhání. V roce 2009 kvůli němu podstoupila operaci srdce. Na začátku roku 2011 ji nové příznaky související s městnavým srdečním selháním přiměly k hospitalizaci v Cedars-Sinai Medical Center. Taylor zemřela 23. března 2011 obklopena svými čtyřmi dětmi ve stejném zdravotnickém centru v kalifornském Los Angeles ve věku 79 let.