Přejít na obsah
Domů

Bašár al-Asad

Syrský politik a lékař, prezident Sýrie od roku 2000; jeho vláda, včetně reakcí na povstání a mezinárodních kontroverzí, zásadně ovlivnila moderní dějiny země.

Bašár al-Asad (nar. 11. září 1965) je dlouhodobý prezident Sýrie a předseda vládnoucí Arabské socialistické strany Baas. Do čela státu nastoupil po smrti svého otce Háfeze al-Asada v roce 2000 a od té doby hraje centrální roli v politickém vedení země. Jeho působení je spojeno s pokračováním autoritativního modelu vlády, ale také s dramatickými změnami, které přinesla občanská válka od roku 2011.

Galerie obrázků

10 Obrázky

Život a vzdělání

Bašár vystudoval medicínu na syrské univerzitě a specializoval se na oftalmologii. Část postgraduální přípravy absolvoval v zahraničí, kde také krátce pracoval jako lékař. Původně nebyl přímo připravovaný na politickou kariéru: po smrti staršího bratra Baskála v 90. letech se stal hlavním nástupcem ve vedení režimu. Rodinné vazby a členství v straně Baas mu zajistily rychlý vstup do nejvyšších státních funkcí.

Nástup k moci a volby

Asad převzal prezidentský úřad krátce po smrti svého otce a byl potvrzen v opakovaných volbách, které mezinárodní pozorovatelé a opozice často kritizovali kvůli omezené soutěživosti a nedostatku pluralismu. Oficiální volební výsledky uváděly velkou podporu, avšak politická soutěž v Sýrii zůstává výrazně omezená vůči vládnoucí garnituře.

Politika, režim a ozbrojený konflikt

Vnitřní politika Asadovy vlády zahrnuje prvky centralizovaného řízení státu, silného bezpečnostního aparátu a státního řízení ekonomiky. V roce 2011 se po vlně protestů proti autoritářské vládě rozvinul rozsáhlý ozbrojený konflikt, který do značné míry proměnil vnitropolitickou a humanitární situaci v zemi. Konflikt vyvolal rozsáhlé lidské utrpení, masové přesuny obyvatel a značné materiální škody.

Mezinárodní vztahy a kontroverze

Asadův režim je předmětem mezinárodních sankcí a diplomatického tlaku. Některé státy a mezinárodní instituce obviňují syrské bezpečnostní síly z vážných porušení lidských práv, včetně použití chemických zbraní v určitých incidentech, což režim i jeho spojenci zčásti popírali nebo zpochybňovali. Sýrie si udržuje blízké vztahy s Ruskem a Íránem, kteří sehráli významnou roli v podpoře režimu během konfliktu.

Význam a současný stav

Bašár al-Asad je klíčovou postavou současné syrské historie: pro své zastánce představuje stabilitu a kontinuitu státní moci, pro kritiky symbol autoritářství a odpovědnosti za katastrofální dopady války. Pro více informací o institucionálních aspektech jeho funkce viz prezidentství a o politické historii rodu Háfeze al-Asada. K diskusi o volbách a politickém systému lze odkázat na analýzy dalších zdrojů, které rozebírají otázky legitimity a mezinárodního práva.

  • Klíčová data: narození 1965, nástup k moci 2000.
  • Hlavní rysy vlády: centralizace, role bezpečnostních složek, mezinárodní izolace a podpůrné aliance.
  • Důsledky: humanitární krize, uprchlické vlny a dlouhodobé geopolitické napětí.

Raný život

Asad se narodil 11. září 1965 v syrském Damašku Háfezu al-Asadovi a Anise Makhloufové. Měl dva bratry, Bassela al-Assada a Shabbiha Mahera al-Assada, a jednu sestru, Bushru al-Assadovou. Bašár byl tichý a zdrženlivý a nezajímal se o politiku ani o armádu.

Vzdělávání

Assad vystudoval medicínu na univerzitě v Damašku a promoval v roce 1988. Poté studoval oftalmologii ve vojenské nemocnici a v roce 1992 studoval na Western Eye Hospital v Londýně.

Jeho otec chtěl, aby se vůdcem Sýrie stal Asadův starší bratr Bassel. Bassel zemřel v roce 1994 při autonehodě a Asad se vrátil domů do Sýrie.

 

Raná kariéra

Studoval na vojenské akademii v Homsu a již po pěti letech se stal plukovníkem. Pracoval jako poradce svého otce.

 

Předsednictví

Když Bašárův otec zemřel, vláda změnila ústavu. Podle syrských zákonů muselo být prezidentovi nejméně 40 let. Po změně zákona mohl být Asad v červnu 2000 zvolen prezidentem Sýrie. Stal se také vrchním velitelem ozbrojených sil a vůdcem strany Baas, která v Sýrii vládne od roku 1961.

Syrská občanská válka

Velké protesty začaly v lednu 2011. Protestující chtěli politické reformy, ukončení výjimečného stavu (který platil od roku 1963) a návrat občanských práv. Březnové protesty byly nejrozsáhlejší a vláda proti protestujícím použila násilí.

Spojené státy uvalily na Asadovu vládu sankce v dubnu 2011. Kanada a Evropská unie rovněž uvalily sankce na vládu v květnu 2011.

V červnu 2011 Asad slíbil reformy, nové parlamentní volby a více svobod. Vyzval také uprchlíky, aby se vrátili do Sýrie.

V lednu 2012 agentura Reuters uvedla, že syrská armáda, bezpečnostní složky a milice zabily více než 5 000 civilistů a demonstrantů (včetně militantů), zatímco 1 100 lidí zabili teroristé.

V lednu 2012 pronesl Asad projev, v němž prohlásil, že povstání bylo vyvoláno zahraničím. Řekl, že nové referendum by se mohlo konat v březnu.

Referendum se konalo v únoru 2012. Referendum mělo změnit délku funkčního období budoucích syrských prezidentů. Prošlo s 90% podporou. Spojené státy a Turecko výsledky nepřijaly. Evropská unie prosadila nové sankce vůči vládě.

V červnu 2012 MVČK oznámil, že v Sýrii probíhá občanská válka. Počet obětí na obou stranách dosáhl 20 000.

V letech 2014 a 2015 začal ztrácet podporu alavitské komunity. Důvodem byl nestejný počet vojáků zabitých v konfliktu, kteří byli alavité.

V září 2015 se Rusko zapojilo do syrské občanské války. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že cílem Ruska v Sýrii je "stabilizovat legitimní moc v Sýrii a vytvořit podmínky pro politický kompromis". V listopadu 2015 Asad prohlásil, že za dva měsíce ruské intervence se podařilo více než koalici vedené USA za celý rok.

V prosinci 2016 získaly vládní síly od povstalců zpět většinu Aleppa.

Po zvolení Donalda Trumpa si USA již nepřály Asada odstavit od moci. To se změnilo po chemickém útoku v Chán Šajchúnu. Donald Trump nařídil raketové údery na syrskou leteckou základnu. Asad reagoval prohlášením, že jednání Spojených států je "nespravedlivou a arogantní agresí". Uvedl také, že syrská armáda se v roce 2013 vzdala všech svých chemických zbraní. Tvrdil, že chemický útok byl lží a byl použit k ospravedlnění amerického leteckého útoku.

Od března 2018 bylo v občanské válce zabito 350 000 až 511 000 lidí.

 

Osobní život

Asad je ženatý s Asmou al-Akhrasovou. Mají spolu tři děti: Háfeze juniora, Zeina a Karima al-Assada.

Pod vlivem západního vzdělání a městské výchovy se Bašár zpočátku zdál být ochotný provést v Sýrii kulturní revoluci.

 

Související stránky

  • Seznam vědců z Blízkého východu
 

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Bašár al-Asad

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/114897

Sdílet

Zdroje