Alain Fabien Maurice Marcel Delon (francouzská výslovnost: [alɛ̃ dəlɔ̃]; narozen 8. listopadu 1935) je francouzský herec. Rychle se proslavil a už ve 23 letech byl srovnáván s francouzskými herci jako Gérard Philipe nebo Jean Marais. Byl také srovnáván s americkým hercem Jamesem Deanem. Byl dokonce nazýván mužskou Brigitte Bardot. Během své kariéry Delon spolupracoval s mnoha známými režiséry. Mezi ně patří například Luchino Visconti, Jean-Luc Godard, Jean-Pierre Melville, Michelangelo Antonioni nebo Louis Malle.

Delon získal švýcarské občanství v roce 1999. Má společnost spravující produkty a sídlí v Ženevě.

Kariéra a významné role

Alain Delon patří k nejvýraznějším filmovým osobnostem 20. století. Svou kariéru zahájil koncem 50. let a brzy se vyprofiloval jako představitel chladných, tajemných a charismatických antihrdinů. Mezi jeho nejznámější a kritiky oceňované filmy patří:

  • Plein Soleil (Purple Noon) (1960) – průlomová role ve filmu podle románu Patricia Highsmith, která Delonovi vynesla mezinárodní pozornost.
  • Rocco e i suoi fratelli (Rocco and His Brothers) (1960) – spolupráce s Luchinem Viscontim, ukázka Delonova herectví v dramatickém, rodinném kontextu.
  • L'Eclisse (1962) – film Michelangela Antonioniho, kde Delon pracoval s významným italským režisérem a dále rozvíjel svůj evropský profil.
  • Le Samouraï (1967) – jedno z jeho nejikoničtějších filmových ztvárnění, spolupráce s Jean-Pierrem Melvillem, která upevnila Delonův status filmové ikony.
  • La Piscine (1969) – psychologické drama s Romy Schneider, často zmiňované mezi klasiky francouzské kinematografie 60. let.

Delon kromě herectví působil i jako producent a podnikatel, podílel se na volbě projektů a dlouhodobě ovlivňoval evropské filmové prostředí. Jeho spolupráce s řadou předních režisérů přispěla k proměně filmového stylu 60. a 70. let a jeho herecký typ se stal vzorem pro následné generace.

Osobní život

Alain Delon se narodil 8. listopadu 1935 ve městě Sceaux poblíž Paříže. Veřejně známé jsou jeho vztahy s několika herečkami a osobnostmi kulturní scény; byl například spojen s Romy Schneider a byl krátce ženatý s herečkou Nathalie Delon, s níž má syna Anthonyho Delona, který se také věnuje herectví. Delon má i další děti a během života se věnoval i podnikání mimo film.

Ocenění a odkaz

Za svou dlouholetou kariéru obdržel Delon řadu ocenění, pozvánek na festivaly a čestných uznání jak ve Francii, tak v zahraničí. Je považován za jednu z největších filmových ikon francouzského a evropského filmu, jeho postavy a herecký styl jsou dodnes často citovány, analyzovány a objevují se v retrospektivách světových filmových festivalů. Jeho vliv přesahuje hranice herectví – stal se symbolem určitého estetického a módního vzoru 60. let.

Současnost

I když je Delon dnes méně aktivní před kamerou, jeho filmy zůstávají součástí filmových kurikul a populární kultury. Díla s jeho účastí se pravidelně promítají na filmových festivalech a v televizních reprízách a jeho život i kariéra jsou předmětem biografií a dokumentárních filmů.