Rok 5 n. l. (V): juliánský rok, konzulát Messally a Cinny

Rok 5 n. l.: juliánský rok začínal čtvrtkem, konzulát Messally a Cinny, unikátní římská číslice V — historický přehled 1. století a kalendářní souvislosti.

Autor: Leandro Alegsa

5 (V) je běžný rok juliánského kalendáře, který začínal čtvrtkem. Podle gregoriánského kalendáře začínal v sobotu. Byl znám jako rok konzulátu Messalla a Cinny. Byl to 5. rok 1. století.

Je to jeden z pouhých sedmi let, kdy se používá pouze jedna římská číslice. Těchto sedm je 1 n. l. (I), 5 n. l. (V), 10 n. l. (X), 50 n. l. (L), 100 n. l. (C), 500 n. l. (D) a 1000 n. l. (M).

Výraz „běžný rok“ označuje rok o délce 365 dní (na rozdíl od přestupného roku). V juliánském kalendáři, který byl v té době v užívání v římském světě, nastávala přestupná doba každé čtyři roky; rok 5 n. l. tedy nebyl přestupný (5 není dělitelný čtyřmi). Uvedené dny v týdnu (čtvrtek podle juliánského a sobota podle gregoriánského) vycházejí z propočtu pro datum 1. ledna roku 5 v příslušných kalendářích: u gregoriánského jde o proleptické (zpětně aplikované) použití pozdějšího kalendáře.

Římské datování podle konzulů (tzv. consular dating) bylo v raném císařském období běžné: jednotlivé roky se pojmenovávaly podle dvou konzulských úřadujících. Proto se rok 5 n. l. traduje jako „rok konzulátu Messally a Cinny“ — to je způsob identifikace roku používaný v soudobých římských pramenech a oficiálních záznamech.

Krátce k numerálnímu kontextu: že rok 5 n. l. je označen jediným římským znakem V, je věc stylistická a závislá na způsobu zápisu let v římských číslicích. Stejný jev nastává jen u několika značných čísel (I, V, X, L, C, D, M), která mají jednopísmenný zápis v tradiční soustavě.

Události

Římská říše

  • Řím uznává Cunobelina, krále Catuvellaunů, za krále Británie.
  • Germánské kmeny Cimbri a Charydes vysílají velvyslance do Říma
  • Římskými konzuly se stávají Gnaeus Cornelius Cinna Magnus, Lucius Valerius Messalla Volesus (nebo Gaius Ateius Capito).
  • Tiberius dobývá Germánii Inferior
  • Agrippina starší se provdá za Germanika, svého bratrance z druhého kolena.
  • Livilla se provdá za Tiberiova syna Drusa Julia Caesara.
  • Polycharmus Azenius se stává athénským archontem.

Čína

  • Císař Ping z dynastie Chan je zavražděn. Velká císařovna vdova Wang jmenuje Wang Manga zastupujícím císařem Hanu, dokud se nenajde vhodný nástupce, který by nahradil bezdětného Pinga.

Narození

  • Julia, dcera Drusa Julia Caesara a Livilly (zemř. 43)
  • Drusilla z Mauretánie
  • Ruzi Ying, pravnuk císaře Xuan Han, čínský císař (zemř. 25)
  • Yin Lihua, čínská císařovna (zemř. 64)

Úmrtí

  • Gaius Asinius Pollio, římský řečník, básník a historik (nar. 76 nebo 75 př. n. l.)
  • Ping Chanský, čínský císař, je zavražděn, pravděpodobně otráven na příkaz Wang Manga (nar. 14 př. n. l.).


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3