5 (V) je běžný rok juliánského kalendáře, který začínal čtvrtkem. Podle gregoriánského kalendáře začínal v sobotu. Byl znám jako rok konzulátu Messalla a Cinny. Byl to 5. rok 1. století.
Je to jeden z pouhých sedmi let, kdy se používá pouze jedna římská číslice. Těchto sedm je 1 n. l. (I), 5 n. l. (V), 10 n. l. (X), 50 n. l. (L), 100 n. l. (C), 500 n. l. (D) a 1000 n. l. (M).
Výraz „běžný rok“ označuje rok o délce 365 dní (na rozdíl od přestupného roku). V juliánském kalendáři, který byl v té době v užívání v římském světě, nastávala přestupná doba každé čtyři roky; rok 5 n. l. tedy nebyl přestupný (5 není dělitelný čtyřmi). Uvedené dny v týdnu (čtvrtek podle juliánského a sobota podle gregoriánského) vycházejí z propočtu pro datum 1. ledna roku 5 v příslušných kalendářích: u gregoriánského jde o proleptické (zpětně aplikované) použití pozdějšího kalendáře.
Římské datování podle konzulů (tzv. consular dating) bylo v raném císařském období běžné: jednotlivé roky se pojmenovávaly podle dvou konzulských úřadujících. Proto se rok 5 n. l. traduje jako „rok konzulátu Messally a Cinny“ — to je způsob identifikace roku používaný v soudobých římských pramenech a oficiálních záznamech.
Krátce k numerálnímu kontextu: že rok 5 n. l. je označen jediným římským znakem V, je věc stylistická a závislá na způsobu zápisu let v římských číslicích. Stejný jev nastává jen u několika značných čísel (I, V, X, L, C, D, M), která mají jednopísmenný zápis v tradiční soustavě.