Přehled sezóny

Sezóna 1960–61 byla 44. řádnou kampaní v rámci National Hockey League (NHL). Šest klubů hrálo formát, v němž každý tým sehrál 70 zápasů v základní části. Soutěž byla stále soustředěna na původní šestku, která dominovala profesionální severoamerické hokejové scéně v této éře.

Průběh a konečné pořadí základní části

V základní části dominoval klub z Montrealu, zatímco Toronto udrželo těsné druhé místo. Soupeření o čelní příčky rozhodovaly vzájemné zápasy a efektivita útoku i obrany. Níže jsou uvedeny pořadí a stručné souhrnné statistiky (odehráno 70 zápasů):

  • Montreal Canadiens — 41 vítězství, 19 porážek, 10 remíz; skóre 254:188; 92 bodů.
  • Toronto Maple Leafs — 39–19–12; 234:176; 90 bodů.
  • Chicago Black Hawks — 29–24–17; 198:180; 75 bodů.
  • Detroit Red Wings — 25–29–16; 195:215; 66 bodů.
  • New York Rangers — 22–38–10; 204:248; 54 bodů.
  • Boston Bruins — 15–42–13; 176:254; 43 bodů.

Nejlepší střelci a bodování

Sezóna přinesla několik výrazných individuálních výkonů, především v ofenzivě. Výsledky ukazují vyrovnanost mezi střelci i tvůrci hry:

  1. Bernie Geoffrion (Montreal) — 64 utkání, 50 gólů, 45 asistencí, 95 bodů.
  2. Jean Béliveau (Montreal) — 69 utkání, 32 gólů, 58 asistencí, 90 bodů.
  3. Frank Mahovlich (Toronto) — 70 utkání, 48 gólů, 36 asistencí, 84 bodů.
  4. Andy Bathgate (New York) — 70 utkání, 29 gólů, 48 asistencí, 77 bodů.
  5. Gordie Howe (Detroit) — 64 utkání, 23 gólů, 49 asistencí, 72 bodů.
  6. Norm Ullman (Detroit) — 70 utkání, 28 gólů, 42 asistencí, 70 bodů.
  7. Red Kelly (Toronto) — 64 utkání, 20 gólů, 50 asistencí, 70 bodů.
  8. Dickie Moore (Montreal) — 57 utkání, 35 gólů, 34 asistencí, 69 bodů.
  9. Henri Richard (Montreal) — 70 utkání, 24 gólů, 44 asistencí, 68 bodů.
  10. Alex Delvecchio (Detroit) — 70 utkání, 27 gólů, 35 asistencí, 62 bodů.

Nejlepší brankáři

V brankovišti se prosadily tradiční opory svých klubů; někteří gólmani odváděli stabilní výkon během celé sezóny:

  • Charlie Hodge (Montreal) — 30 utkání, 1800 minut, 74 inkasovaných, průměr 2,47, 4 čistá konta.
  • Johnny Bower (Toronto) — 58 utkání, 3480 minut, 145 inkasovaných, průměr 2,50, 2 čistá konta.
  • Glenn Hall (Chicago) — odehrál kompletních 70 zápasů (4200 minut), 176 inkasovaných, průměr 2,51, 6 čistých kont.
  • Hank Bassen (Detroit) — 34 utkání, 2120 minut, 98 inkasovaných, průměr 2,77.
  • Jacques Plante (Montreal) — 40 utkání, 2400 minut, 112 inkasovaných, průměr 2,80.
  • Terry Sawchuk (Detroit) — 38 utkání, 2080 minut, 112 inkasovaných, průměr 3,23.
  • Bruce Gamble (Boston) — 52 utkání, 3120 minut, 193 inkasovaných, průměr 3,71.

Play-off a Stanley Cup

V play-off postoupily čtyři nejlepší týmy a finále nabídlo mimořádný moment: poprvé od roku 1950 se o Stanley Cup utkaly dva americké týmy. Ve finálové sérii zvítězily Chicago Black Hawks nad Detroit Red Wings čtyřmi vítězstvími v sérii a celkově 4:2 na zápasy (série 4–0). Pro Chicago to bylo vítězství, které ukončilo dlouhé čekání na pohár — jejich první triumf od roku 1938; další zisk tohoto poháru přišel až v roce 2010.

Význam sezóny a poznámky

Sezóna 1960–61 byla významná kombinací stabilních týmových výkonů a výrazných individuálních vstupů. Montreal měl nejlepší bilanci v základní části, ale v play-off rozhodovaly momentální formy a brankářské výkony. Glenn Hallova přítomnost ve všech 70 utkáních je jedním z pamětihodných počinů sezóny, zatímco střelecká dominace Bernieho Geoffriona potvrdila jeho postavení mezi elitou. Celkově sezóna nabídla ukázku tehdejšího stylu hokeje, který kladl důraz na fyzickou hru, pevnou defenzívu a schopnost vedení převést výkon v příhodné chvíli do úspěchu v play-off.