Život a začátky kariéry
Joseph Jacques Omer "Jake the Snake" Plante (17. ledna 1929 – 27. února 1986) byl kanadský profesionální hokejový brankář. Vyrůstal ve městě Shawinigan Falls v Quebecu; s hokejem začal již v dětství (rok 1932) a organizovaný hokej hrál od dvanácti let. Svůj první profesionální zápas odehrál v osmnácti letech. Plante si brzy vybudoval pověst odvážného a technicky zdatného brankáře, který kladl důraz na poziční hru a výborné čtení hry.
NHL a Montreal Canadiens
V letech 1953–1963 hrál za Montreal Canadiens; během této doby tým šestkrát vyhrál Stanley Cup, z toho pětkrát v řadě. Plante přispěl k těmto úspěchům svým konzistentním výkonem, schopností ovládat puk a komunikací s obránci. Během působení v Montrealu si získal respekt soupeřů i spoluhráčů a stal se jednou z klíčových postav dynastie Canadiens v 50. a začátkem 60. let.
Maska a technické inovace
Plante je považován za jednoho z nejvlivnějších vynálezců v moderním ledním hokeji. Byl prvním brankářem NHL, který při hře trvale nosil masku — po incidentu, kdy byl zasažen pukem do obličeje, si 1. listopadu 1959 nasadil ochrannou masku a po počátečních rozporech s trenérem u ní setrval. S pomocí různých odborníků a řemeslníků vyvinul a otestoval několik verzí brankářské masky, včetně dřívějších plastových a později i komfortnějších modelů, které předcházely dnešní kombinaci masky a helmy. Jeho řešení výrazně přispělo k ochraně brankářů a k rozvoji specializovaného vybavení.
Kromě masky prosazoval Plante aktivní hru s pukem: jako jeden z prvních pravidelně rozehrával puk mimo své brankoviště, aby podporoval obránce svého týmu, a z pozice za brankou často instruoval spoluhráče, protože brankář má obvykle nejlepší výhled na hru. Tato schopnost číst hru a zasahovat do rozehrávky položila základy modernímu stylu brankářské spolupráce s obrannou linií.
Pozdní kariéra, trenérství a WHA
Plante původně ukončil aktivní kariéru v roce 1965, ale v roce 1968 se vrátil do NHL na žádost nového klubu St. Louis Blues. V následujících letech pokračoval v NHL — v roce 1970 byl Plante vyměněn do Toronta Maple Leafs a v roce 1973 do Bostonu Bruins. V letech 1973–74 působil ve Světové hokejové asociaci, nejprve jako trenér a generální manažer týmu Quebec Nordiques. Po neúspěšném působení v Quebecu se v letech 1974–75 vrátil k aktivnímu chytání za Edmonton Oilers. Naposledy ukončil kariéru během tréninkového kempu v sezóně 1975–76.
Jeho role trenéra a manažera ukázala, že měl hluboké porozumění taktice a organizaci hry, i když úspěch v těchto funkcích nepřišel vždy okamžitě.
Ocenění a odkaz
Plante získal řadu individuálních i týmových ocenění a jeho přínos byl uznán v několika institucích: v roce 1978 byl uveden do Hokejové síně slávy. V roce 1985 byl vybrán jako brankář "týmu snů" Canadiens. V roce 1994 byl uveden do Panteonu quebeckého sportu. V roce 1995 vyřadil Montreal Canadiens Planteho svetr s číslem 1. Jeho inovace v oblasti ochranných pomůcek a stylu hry ovlivnily generace brankářů a zásadně přispěly k profesionalizaci pozice brankáře.
Osobní život a smrt
Plante byl nejstarší z 11 dětí. V roce 1949 se oženil s Jacqueline Gagné; měl s ní dva syny, Michela a Richarda. Později, v roce 1970, se seznámil se svou druhou ženou Raymonde Udrisardovou, s níž se nakonec přestěhoval do Švýcarska. Zde žil několik let a věnoval se mimo jiné tréninku a konzultacím pro brankáře.
Zemřel v Ženevě 27. února 1986 krátce poté, co mu byla diagnostikována nevyléčitelná rakovina žaludku. Byl pohřben v Sierre. Jeho osobní i sportovní odkaz přetrvává v podobě zavedení masky jako standardní výstroje brankářů a vlivu na techniku a taktiku brankářské práce.