Záhřebská univerzita
Záhřebská univerzita (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, vyslovováno [sʋeǔt͡ʃiliːʃte u zǎːgrebu]; latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis) je největší chorvatská univerzita a nejstarší nepřetržitě fungující univerzita v oblasti zahrnující střední Evropu na jih od Vídně a celou jihovýchodní Evropu.
Historie univerzity se začala psát 23. září 1669, kdy císař Svaté říše římské Leopold I. vydal dekret o zřízení Jezuitské akademie královského svobodného města Záhřebu. Dekret byl přijat na sněmu Chorvatského království 3. listopadu 1671. Akademii vedli jezuité více než sto let, dokud řád v roce 1773 nezrušil papež Klement XIV. V roce 1776 vydala císařovna Marie Terezie dekret o založení Královské akademie věd, která se stala nástupcem předchozí jezuitské akademie. V roce 1861 navrhl biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatskému parlamentu založení univerzity. Císař František Josef podepsal v roce 1869 dekret o založení Záhřebské univerzity. Zakládací listinu přijal parlament v roce 1874 a císař ji ratifikoval 5. ledna 1874. Dne 19. října 1874 byla Královská univerzita Františka Josefa I. slavnostně otevřena.
Univerzitu tvoří 29 fakult, 3 umělecké akademie a 1 univerzitní centrum s více než 70 000 studenty. Univerzita je od roku 2018 na 463. místě z 1000 na seznamu světových univerzit sestavovaném Centrem pro hodnocení univerzit (Center for University World Rankings).
Fakulty
- Přírodovědecká fakulta
- Fakulta architektury
- Fakulta chemického inženýrství a technologie
- Fakulta stavební
- Fakulta elektrotechniky a informatiky
- Fakulta geodézie
- Fakulta geotechniky (Varaždin)
- Fakulta grafických umění
- Fakulta strojního inženýrství a námořní architektury
- Hutnická fakulta (v Sisaku)
- Fakulta hornictví, geologie a ropného inženýrství
- Fakulta textilní technologie
- Fakulta dopravy a dopravních věd
Biomedicínské vědy
- Fakulta farmacie a biochemie
- Fakulta veterinárního lékařství
- Škola zubního lékařství
- Lékařská fakulta
- Zemědělská fakulta
- Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie
- Lesnická fakulta
Společenské vědy
- Fakulta ekonomie a podnikání
- Fakulta kineziologie
- Právnická fakulta
- Fakulta organizace a informatiky ve Varaždíně
- Fakulta politických věd
- Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
- Fakulta vzdělávání učitelů
- Katolická teologická fakulta
- Fakulta humanitních a sociálních věd
- Univerzitní centrum pro chorvatská studia
Umění
- Akademie dramatických umění
- Akademie výtvarných umění
- Hudební akademie
Rektoři
| 01. Matija Mesić (1874-75) 02. Stjepan Spevec (1875-76) 03. Anton Kržan (1876-77) 04. Konstantin Vojnović (1877-78) 05. Franjo Maixner (1878-79) 06. Franjo Iveković (1879-80) 07. Aleksandar Bresztyenszky (1880-81) 08. Franjo Marković (1881-82) 09. Feliks Suk (1882-83) 10. Blaž Lorković (1883-84) 11. Đuro Pilar (1884-85) 12. Gustav Baron (1885-86) 13. Franjo Vrbanić (1886-87) 14. Tadija Smičiklas (1887-88) 15. Antun Franki (1888-89) 16. Luka Marjanović (1889-90) 17. Natko Nodilo (1890-91) 18. Ivan Bujanović (1891-92) 19. Josip Pliverić (1892-93) 20. Vinko Dvořák (1893-94) 21. Antun Maurović (1894-95) 22. Franjo Spevec (1895-96) 23. Armin Pavić (1896-97) 24. Juraj Dočkal (1897-98) 25. Josip Šilović (1898-99) | 26. Đuro Arnold (1899-1900) 27. Rudolf Vimer (1900-01) 28. Franjo Vrbanić (1901-02) 29. Vjekoslav Klaić (1902-03) 30. Ivan Bujanović (1903-04) 31. Josip Pliverić (1904-05) 32. Antun Heinz (1905-06) 33. Antun Bauer (1906-07) 34. Milivoj-Klement Maurović (1907-08) 35. Gustav Janeček (1908-09) 36. Josip Volović (1909-10) 37. Julije Rorauer (1910-11) 38. Julije Domac (1911-12) 39. Josip Pazman (1912-13) 40. Edo Lovrić (1913-14) 41. Đuro Korbler (1914-15) 42. Fran Barac (1915-16) 43. Ernest Miler (1916-17) 44. Julije Golik (1917-18) 45. Ivan Angelo Ruspini (1918-19) 46. Ladislav Polić (1919-20) 47. Karlo Radoničić (1920-21) 48. Vladimir Varićak (1921-22) 49. Đuro Nenadić (1922-23) 50. Stjepan Zimmerman (1923-24) | 51. Ladislav Polić (1924-25) 52. Drago Perović (1925-26) 53. Ernest Miler (1926-28) 54. Josip Belobrk (1928-32) 55. Albert Bazala (1932-33) 56. Đuro Stipetić (1933-35) 57. Stanko Hondl (1935-37) 58. Edo Lovrić (1937-38) 59. Andrija Živković (1938-40) 60. Stjepan Ivšić (1940-43) 61. Božidar Špišić (1943-44) 62. Stjepan Horvat (1944-45) 63. Andrija Štampar (1945-46) 64. Grga Novak (1946-47) 65. Andro Mohorovičić (1947-49) 66. Marko Kostrenčić (1949-50) 67. Antun Barac (1950-51) 68. Fran Bošnjaković (1951-52) 69. Teodor Varićak (1952-53) 70. Željko Marković (1953-54) 71. Hrvoje Iveković (1954-56) 72. Zoran Bujas (1956-58) 73. Marijan Horvat (1958-60) 74. Vladimir Serdar (1960-63) 75. Slavko Macarol (1963-66) | 76. Jakov Sirotković (1966-68) 77. Ivan Supek (1968-72) 78. Predrag Vranicki (1972-76) 79. Drago Grdenić (1976-78) 80. Ivan Jurković (1978-82) 81. Zvonimir Krajina (1982-86) 82. Vladimir Stipetić (1986-88) 83. Zvonimir Šeparović (1988-90) 84. Marijan Šunjić (1990-98) 85. Branko Jeren (1998-2002) 86. Tomislav Ivančić (2001)* 87. Helena Jasna Mencer (2002-2006) 88. Aleksa Bjeliš (2006-14) 89. Damir Boras (2014-) |
* Ivančić byl zvolen rektorem v roce 2001, ale ze zdravotních důvodů odstoupil ještě před začátkem svého funkčního období.
Zdroj: Seznam rektorů na webových stránkách Záhřebské univerzity
Galerie
· 
Fakulta architektury
· 
Fakulta humanitních a sociálních věd
· .jpg)
Fakulta strojního inženýrství a námořní architektury
· 
Fakulta elektrotechniky a informatiky
· 
Lékařská fakulta
· 
Přírodovědecká fakulta
· 
Fakulta textilní technologie
· 
Fakulta veterinárního lékařství
· 
Fakulta politických věd
· 
Lesnická fakulta
· 
Fakulta dopravy a dopravních věd
· 
Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
· 
Hudební akademie
· 
Akademie dramatických umění
· 
Katolická teologická fakulta
Související stránky
- Záhřeb
- Chorvatsko
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdy byla založena Záhřebská univerzita?
Odpověď: Záhřebská univerzita byla oficiálně založena v roce 1869, kdy císař František Josef podepsal dekret o jejím založení.
Otázka: Kdo navrhl založení univerzity?
Odpověď: Založení univerzity navrhl chorvatskému parlamentu v roce 1861 biskup Josip Juraj Strossmayer.
Otázka: Jaká je nejstarší nepřetržitě fungující univerzita ve střední a jihovýchodní Evropě?
Odpověď: Záhřebská univerzita je nejstarší nepřetržitě fungující univerzitou ve střední a jihovýchodní Evropě.
Otázka: Kolik má studentů?
Odpověď: Univerzita má více než 70 000 studentů.
Otázka: Co se stalo s jezuitskou akademií, která existovala před ní?
Odpověď: Jezuitskou akademii vedli jezuité více než sto let, dokud ji papež Klement XIV. v roce 1773 nezrušil.
Otázka: Kdo vydal dekret o zřízení jezuitské akademie?
Odpověď: Dekret o zřízení jezuitské akademie vydal císař Svaté říše římské Leopold I. V roce 1848 byla jezuitská akademie založena.
Otázka: Jaké je její umístění na žebříčku Center for World University Rankings k roku 2018?
Odpověď: V roce 2018 se v žebříčku Center for World University Rankings umístila na 463. místě z 1000 univerzit.
