Záhřebská univerzita (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, vyslovováno [sʋeǔt͡ʃiliːʃte u zǎːgrebu]; latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis) je největší chorvatská univerzita a nejstarší nepřetržitě fungující univerzita v oblasti zahrnující střední Evropu na jih od Vídně a celou jihovýchodní Evropu.

Historie univerzity se začala psát 23. září 1669, kdy císař Svaté říše římské Leopold I. vydal dekret o zřízení Jezuitské akademie královského svobodného města Záhřebu. Dekret byl přijat na sněmu Chorvatského království 3. listopadu 1671. Akademii vedli jezuité více než sto let, dokud řád v roce 1773 nezrušil papež Klement XIV. V roce 1776 vydala císařovna Marie Terezie dekret o založení Královské akademie věd, která se stala nástupcem předchozí jezuitské akademie. V roce 1861 navrhl biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatskému parlamentu založení univerzity. Císař František Josef podepsal v roce 1869 dekret o založení Záhřebské univerzity. Zakládací listinu přijal parlament v roce 1874 a císař ji ratifikoval 5. ledna 1874. Dne 19. října 1874 byla Královská univerzita Františka Josefa I. slavnostně otevřena.

Univerzitu tvoří 29 fakult, 3 umělecké akademie a 1 univerzitní centrum s více než 70 000 studenty. Univerzita je od roku 2018 na 463. místě z 1000 na seznamu světových univerzit sestavovaném Centrem pro hodnocení univerzit (Center for University World Rankings).