Důvěra je pocit, že se na někoho nebo něco můžeme spolehnout nebo že se ukáže, že je to dobré. Je to pocit jistoty, i když to nelze dokázat.

Slovo "trust" může být podstatné jméno nebo sloveso:

  • (podstatné jméno): Mám k tobě plnou důvěru (což znamená: mohu se spolehnout, že uděláš správnou věc nebo to, co chci, abys udělal).
  • (sloveso): (stejný význam).

Existuje také přídavné jméno důvěřivý.

  • Je velmi důvěřivý (což znamená, že snadno důvěřuje lidem).

Věci lze také věřit:

  • Této židli bych nevěřil (to znamená: pokud si na ni sednete, pravděpodobně se rozbije).

Důvěřovat často znamená: mít jistotu, že se něco stane nebo stalo:

  • Věřím, že se cítíte lépe.

V náboženství může být důvěra podobná víře. Někdo, kdo věří v Boha, v něj vkládá svou důvěru: Kniha Přísloví říká: "Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem" (3,5).

Důvěřovat (nebo svěřit) lze použít i v jiných významech: