Linie stromů
Stromořadí nebo linie dřeva je hranice stanoviště, na které mohou růst stromy. Za hranicí stromové linie nemohou růst, protože podmínky jsou příliš špatné.
V ekologii a geologii existuje několik typů stromořadí:
- Arktická hranice stromů Nejsevernější místo na severní polokouli, kde mohou růst stromy; dále na sever je příliš chladno.
- Hranice stromů v Antarktidě Nejdále na jihu jižní polokoule, kde mohou růst stromy; dále na jih je také příliš chladno.
- Alpské stromořadí Nejvyšší výška, kde rostou stromy: výše je příliš chladno nebo sníh pokrývá půdu po příliš velkou část roku. Podnebí nad hranicí stromů se nazývá alpské klima.
- Expozice stromořadí Na pobřeží a v izolovaných horách je stromořadí často mnohem nižší než v odpovídajících nadmořských výškách ve vnitrozemí a ve větších a složitějších horských systémech, protože silné větry omezují růst stromů.
- Pouštní stromořadí Místa, kde stromy nemohou růst, protože je zde příliš málo srážek.
- Toxické stromořadí Prostředí je pro růst stromů příliš extrémní. To může být způsobeno roztavenou lávou nebo horkou horninou (infračervené záření), některým z několika druhů fumarol (pára, síra, kyselina), pH půdy, nízkou koncentrací kyslíku, koncentrací soli (jako u Mrtvého moře nebo Velkého solného jezera), množstvím sulfátů, jinými přírodními příčinami nebo znečištěním způsobeným člověkem.
- Linie mokřadních stromů Nejvlhčí půda na okrajích rašelinišť a mokřadů, kde mohou růst stromy, pod níž je půda příliš nasycená vodou, což vylučuje kyslík z půdy, který kořeny stromů potřebují k růstu. Taková hranice však neexistuje pro bažiny, kde jsou stromy, jako je cypřišek lysý a mnoho druhů mangrovů, přizpůsobeny růstu v trvale podmáčené půdě.
U stromořadí je stromový porost často nepřehledný, poslední stromy tvoří nízké keře. Pokud je to způsobeno větrem, označují se jako krummholz, z německého výrazu pro "pokroucené dřevo".
Stromořadí, stejně jako mnoho jiných přírodních linií (například hranice jezer), se z dálky jeví jako dobře definované, ale při bližším pohledu už tak jasné není. Stromy se zkracují, dokud jednoduše nepřestanou růst.
Přísné zimní klimatické podmínky na alpské linii stromů způsobují zakrnělý růst krumholce. Karkonosze, Polsko.
Na tomto pohledu na alpské stromořadí vypadá vzdálená linie obzvlášť ostře. V popředí je vidět přechod od stromů k bezlesí. Tyto stromy jsou vlivem chladu a větrů zakrslé a jednostranné.
Typické druhy stromořadí
Některé typické dřeviny stromořadí (všimněte si převahy jehličnanů):
- Modřín dahurský (Larix gmelinii)
- Borovice lesní (Pinus balfouriana)
- Borovice dlouhověká (Pinus longaeva) (Great Basin Bristlecone Pine)
- Skalisté hory Borovice štětinatá (Pinus aristata)
- Pinion Potosi (Pinus culminicola)
- Borovice makedonská (Pinus peuce)
- Borovice bělokorá (Pinus albicaulis)
- Borovice švýcarská (Pinus cembra)
- Borovice horská (Pinus mugo)
- Borovice Hartwegova (Pinus hartwegii)
- Modřín subalpínský (Larix lyallii)
- Bříza pýřitá (Betula pubescens subsp. tortuosa)
- Sněžná pryskyřice (Eucalyptus pauciflora)
- Buk antarktický (Nothofagus Antarctica)
Modřín dahurský rostoucí v blízkosti arktické stromové linie v oblasti Kolymy na severovýchodní Sibiři.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to linie stromů?
Odpověď: Stromořadí je okraj stanoviště, na kterém stromy mohou růst a za nímž nemohou růst kvůli nepříznivým podmínkám, jako jsou nízké teploty nebo nedostatek vody.
Otázka: Jaké jsou různé typy stromořadí?
Odpověď: Mezi hlavní typy stromových linií patří arktická, antarktická, alpínská, expoziční, pouštní, toxická a mokřadní.
Otázka: Jaké klima existuje nad stromovou linií?
Odpověď: Nad stromovou linií panuje alpské klima, které se vyznačuje nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou po většinu roku.
Otázka: Jak ovlivňuje vítr nižší nadmořskou výšku některých stromořadí?
Odpověď: V pobřežních oblastech a izolovaných horách mohou silné větry omezit růst stromů, takže stromy rostou pouze v nižších nadmořských výškách než ve větších horských systémech s větší ochranou před větrnými podmínkami.
