Tort

Obecně

Delikty se stávají, když jedna osoba (nebo organizace) poškodí jinou. Osoba nebo organizace, která škodu způsobí, se nazývá delikvent. Osoba, která je poškozena, se často nazývá oběť.

Oběť může žalovat pachatele deliktu. Osoby nebo organizace na obou stranách soudního sporu se nazývají strany. V soudním řízení se oběť nazývá žalobce. Pachatel deliktu se nazývá žalovaný.

Obvykle žalobce v žalobě žádá soud, aby žalovanému uložil povinnost zaplatit peníze na náhradu škody, kterou mu žalovaný způsobil. Peníze, které žalobce požaduje, mohou například pokrýt účty za lékařskou péči, pokud byl žalobce při nehodě zraněn. Peníze, které soud nařídí žalovanému zaplatit, se nazývají náhrada škody. U některých deliktů, zejména těch, které byly spáchány úmyslně (úmyslné delikty), může žalobce rovněž požádat soud, aby žalovaného potrestal tím, že mu uloží zaplatit další peníze. Tyto peníze navíc se někdy nazývají sankční náhrada škody.

Někdy žalobce také žádá, aby soud nařídil žalovanému, aby přestal něco dělat, například znečišťovat ovzduší nebo vodu. Příkaz, aby žalovaný přestal něco dělat, se nazývá soudní příkaz (ve Spojených státech se někdy nazývá soudní zákaz).

Deliktní právo neboli "právo občanskoprávních deliktů" je soubor právních předpisů, které se uplatňují v občanskoprávním soudním řízení za účelem odškodnění osob, které utrpěly újmu v důsledku protiprávního jednání jiné osoby.

Někdy může být tentýž čin zároveň deliktem i trestným činem. Například krádež cizího majetku může být trestným činem, ale zároveň se jedná o delikt vůči osobě, která majetek vlastní. Podobně může úder pěstí do nosu představovat jak trestný čin, tak i delikt ublížení na zdraví.

Druhy deliktů

Úmyslné delikty

Pokud žalovaný způsobí škodu úmyslně, jedná se o úmyslný delikt. Někdy může být újma na zdraví úmyslným deliktem, pokud žalovaný ví, že k ní dojde, i když nechce, aby k ní došlo. Mezi úmyslné delikty patří bití lidí a výroky, které o nich nejsou pravdivé.

Neúmyslné delikty

Neúmyslné delikty jsou nehody. Obvykle k nim dochází proto, že někdo nebyl opatrný. Když někdo není opatrný, nazývá se to nedbalost nebo lehkomyslnost.

Příkladem nedbalosti je řízení automobilu, při kterém se nevěnujete řízení. V případě nedbalosti soud zjišťuje, co se stalo, a rozhoduje, zda byl obžalovaný dostatečně opatrný. Pouze v případě, že žalovaný nebyl dostatečně opatrný, nařídí mu zaplatit peníze.

K lehkomyslnosti dochází tehdy, když někdo ví, že v důsledku jeho jednání může dojít ke značnému ohrožení života a bezpečnosti jiných osob, ale jedná s lhostejností k bezpečnosti ostatních. Příkladem bezohledného jednání je náhodná střelba ze zbraně směrem k obydlené budově. Přestože nemá v úmyslu nikomu uvnitř budovy ublížit, toto jednání vytváří značné riziko, že někdo může být zraněn nebo usmrcen.

Přísná odpovědnost

V některých případech nezáleží na tom, zda byl obžalovaný opatrný, či nikoli. Tomu se říká objektivní nebo absolutní odpovědnost. Například ve Spojených státech, pokud si někdo koupí plechovku od limonády a ta exploduje, protože byla vyrobena špatně, bude výrobce pravděpodobně muset poškozenému zaplatit peníze, i když soud shledá, že žalovaný byl maximálně opatrný.

Fyzické delikty

Fyzické delikty jsou poškození těla člověka, například údery nebo onemocnění.

Abstraktní delikty

Abstraktní delikty jsou újmy na mysli, pověsti nebo majetku. Újmu na mysli nebo pověsti lze způsobit tím, že se o osobě řekne něco, co není pravda. Majetek člověka může být poškozen tím, že mu jej bez jeho svolení vezmete nebo řeknete, že patří někomu jinému.

Delikty týkající se osob

Mezi delikty, které se týkají lidí, patří bití, říkání nepravdivých věcí o lidech a nucení zůstat na jednom místě, i když chtějí odejít. Bití se nazývá ublížení na zdraví. Říci o někom něco, co není pravda, se nazývá pomluva a napsat o někom něco, co není pravda, se nazývá urážka na cti, což jsou obě formy pomluvy. Když policista odvede člověka do vězení, i když tam nemá co dělat, nazývá se to falešné uvěznění nebo falešné zatčení.

Majetkové delikty

Mezi majetkové delikty patří chůze po cizím pozemku bez povolení, užívání cizího pozemku bez povolení nebo poškození cizího pozemku. Chůze po cizím pozemku bez svolení se nazývá vniknutí na cizí pozemek. Užívání cizího majetku bez svolení se nazývá krádež nebo přeměna.