The Descent of Man, and selection in relation to sex je kniha Charlese Darwina, která poprvé vyšla v roce 1871.

Byla to Darwinova druhá velká kniha o evoluční teorii, první byla jeho práce O původu druhů z roku 1859. Darwin si dal na čas – mezi vydáním Původu a The Descent of Man uplynulo téměř dvanáct let, během nichž sbíral další důkazy a zabýval se otázkami, které se dotýkaly zejména člověka.

V Původu Darwin o lidech skutečně mluvil velmi opatrně; napsal pouze, že se "světlo bude vrženo na původ člověka a jeho historii". V knize The Descent of Man však tento slib naplnil: Darwin aplikuje evoluční teorii na vývoj člověka a podrobně vysvětluje svou teorii pohlavního výběru. Domníval se, že přirozený výběr a pohlavní výběr spolu úzce souvisejí a že pohlavní výběr sehrál zásadní roli při vzniku mnoha znaků, které nelze snadno vysvětlit pouhým bojem o přežití.

Během téměř dvanácti let, které uplynuly mezi Původem a Sestupem člověka, napsalo několik spisovatelů díla na toto téma. Za zmínku stojí např:

Obě knihy byly vydány v roce 1863.

Obsah a hlavní teze knihy

Darwinova kniha je složena ze dvou hlavních částí: v první rozvíjí teorii pohlavního výběru (jak a proč se určité znaky u jedinců vyvíjejí v souvislosti s rozmnožováním), v druhé částí se věnuje otázce původu člověka, porovnává lidské rasy, morálku, inteligenci a sociální chování z evolučního hlediska. Kniha obsahuje mnoho příkladů z živočišné říše i pozorování lidských společenství.

Pohlavní výběr — definice a mechanismy

Darwin rozlišuje dvě hlavní formy pohlavního výběru:

  • Intrasexuální soutěž – boje a rivalita mezi jedinci stejného pohlaví (obvykle samci) o přístup k partnerkám (např. rohy jelenů, velikost těla).
  • Intersexuální výběr (volba partnera) – preference určitého pohlaví u vybírajících jedinců (např. samice volí samce podle pestrého peří, zpěvu nebo jiných rysů, které indikují kvalitu).

Darwin ilustroval teorii známými příklady, jako je páví ocas nebo paroží u jelenů, a vyslovil myšlenku, že pohlavní výběr může vytvářet znaky, které nejsou přímo užitečné k přežití, ale pomáhají úspěšnému rozmnožování.

Aplikace na člověka

V části věnované člověku Darwin zkoumá, jak by pohlavní výběr mohl ovlivnit lidské tělesné i duševní znaky: rozdíly v síle nebo ozdobách u mužů, hlasu, vousů, rozvoji estetického cítění, a dokonce i vlastnosti jako odvaha nebo potřeba péče o potomstvo. Navrhoval, že některé lidské rysy, včetně aspeků chování a vkusu, mohou být vysvětleny jako důsledek dlouhodobých preferencí při výběru partnera.

Metody a důkazy

Darwin stavěl na široké škále důkazů: srovnávací anatomii, embryologii, pozorování chování zvířat, údaje z paleontologie a příklady z šlechtění zvířat a rostlin. Používal analogii s umělým výběrem (šlechtěním), aby ukázal, jak opakované vyřazování jedinců s určitými znaky může vést ke značným změnám v populacích.

Recepce, kritika a přínos

Kniha vzbudila velký ohlas i kritiku. Některé Darwinovy závěry o rozdílech mezi pohlavími a o lidských rasách byly později kritizovány za nedostatek objektivních dat a za vliv tehdejších společenských předsudků. Přesto Darwin položil základ, na němž později vznikly pokročilejší teorie pohlavního výběru (např. práce R. A. Fishera, A. Zahaviho nebo R. Triverse) a moderní výzkumy v evoluční biologii, behaviorální ekologii a antropologii.

Dědictví a současný význam

The Descent of Man významně rozšířil působnost evoluční teorie na člověka a sociální chování. Mnohé Darwinovy myšlenky jsou dnes rozpracovávány v kontextu moderní genetiky, paleontologie a etologie. Pohlavní výběr zůstává klíčovým konceptem při vysvětlování sexuálních dimorfismů, ornamentů, vzorců páření a i některých aspektů lidské psychologie a kultury.

Darwinova kniha tedy představuje důležitý krok v dějinách myšlení o původu člověka, zároveň však jejích některých tvrzení je potřeba posuzovat kriticky v kontextu nových důkazů a bez historických předsudků.