Sériová čísla mohou být velmi užitečná pro kontrolu kvality. Pokud se tak vyskytne problém s určitou šarží výrobků, může sériové číslo jednoho vadného kusu určit, kterých kusů se problém týká. Sériová čísla lze také použít proti krádežím nebo napodobeninám výrobků, protože je možné sledovat, která sériová čísla byla použita. Odcizené zboží nebo zboží s problémy lze snáze identifikovat.
Mnoho počítačových programů je dodáváno se sériovými čísly, často nazývanými "klíče kompaktních disků", a instalační programy často vyžadují, aby uživatel zadal platné sériové číslo, aby mohl pokračovat. Tato čísla jsou ověřována pomocí určitého algoritmu, aby se zabránilo použití padělaných klíčů.
Sériová čísla také pomáhají odhalit padělané peníze, protože v některých zemích má každá bankovka jedinečné sériové číslo.
Mezinárodní standardní pořadové číslo neboli ISSN je uvedeno na časopisech a dalších periodikách. Je to obdoba mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN) pro knihy. Je přidělováno sériově, ale jeho název pochází z knihovnického použití slova serial, které znamená periodikum, jako jsou noviny.
Certifikáty a certifikační autority (CA) jsou nezbytné pro široké používání kryptografie. Ty jsou závislé na použití matematicky přísných sériových čísel a aritmetiky sériových čísel.
Výraz "pořadové číslo" se používá také ve vojenských útvarech jako alternativa k výrazu "služební číslo"[] . U vzdušných sil se sériové číslo používá k identifikaci konkrétního letadla. Obvykle je namalováno na obou stranách letounu, nejčastěji v ocasní části, ačkoli v některých případech je sériové číslo namalováno na boku ploutve/přední části letounu. Z tohoto důvodu se sériovému číslu někdy říká "ocasní číslo".
V případě britského královského letectva (RAF) má "Serial" podobu dvou písmen následovaných třemi čísly, např. BT308 - prototyp Avro Lancaster nebo XS903 - English Electric Lightning F.6, který byl svého času umístěn na základně RAF Binbrook [1]. Během druhé světové války měly letouny RAF nesoucí tajné vybavení nebo samy o sobě tajné, na konec sériového čísla přidáno "/G", přičemž "G" znamenalo "Guard", tedy stráž, což znamenalo, že letoun měl mít po celou dobu na zemi ozbrojenou stráž, např. LZ548/G - prototyp proudového stíhacího letounu de Havilland Vampire, nebo ML926/G - de Havilland Mosquito XVI experimentálně vybavený radarem H2S. Před tímto dvoupísmenným tříčíselným schématem používalo RAF a předcházející Královský letecký sbor (RFC) sériové číslo sestávající z písmene následovaného čtyřmi číslicemi, např. D8096 - Bristol F.2 Fighter, který je v současnosti ve vlastnictví Shuttleworth Collection, nebo K5054 - prototyp Supermarine Spitfire. Sériové číslo provází letoun po celou dobu jeho služby.