Odborníci odhadují, že se sebepoškozuje asi 1 % populace. Ačkoli se sebepoškozují lidé všech věkových a etnických skupin, některé skupiny se sebepoškozují častěji než jiné. Věk, pohlaví a rasa mohou být faktory ovlivňující riziko sebepoškozování. Některé důkazy naznačují, že sebepoškozování je také častější u lidí, kteří mají v rodinné anamnéze sebevraždu nebo sebepoškozování.
Věk
Obecně se se sebepoškozováním léčí více mladých lidí než v jiných věkových skupinách. Podle jedné australské studie 30 % dospívajících uvedlo, že si někdy ublížili. Mezi osobami s duševním onemocněním je to rozšířenější. Každý čtvrtý (25 %) dospívající s duševním onemocněním se někdy sebepoškodil. Sebepoškozování u žen je nejčastější ve věku 15-24 let. Muži se nejčastěji sebepoškozují ve věku 25-34 let.
Nedávný výzkum zaměřený na mladé lidi naznačuje, že 10 % mladých lidí ve věku 15 až 16 let se sebepoškozuje. V tomto případě bylo sebepoškozování obvykle prováděno řezáním.
Pohlaví
Studie provedená v Oxfordu v roce 2000 zjistila, že přibližně 300 na 100 000 (0,3 %) mužů ve věku 15 až 24 let a 700 na 100 000 (0,7 %) žen ve stejném věku bylo hospitalizováno po sebepoškozování. Na základě těchto statistik se většina lidí shoduje na tom, že se nejčastěji sebepoškozují mladé bělošky. Pravděpodobně proto se obvykle soudí, že u žen je míra sebepoškozování vyšší než u mužů. Nemusí to však být pravda, protože ženy častěji vyhledávají pomoc při sebepoškozování. Muži mohou mít stejnou nebo podobnou míru sebepoškozování jako ženy. Některá zjištění dokonce naznačují, že ve věkovém rozmezí od poloviny 30 let se se sebepoškozováním léčí více mužů než žen.
Diskriminace
Menšinové skupiny, které čelí diskriminaci, se také častěji sebepoškozují. Pokud je někdo šikanován kvůli své odlišnosti (například kvůli své rase, etnické příslušnosti nebo sexuální orientaci), může to vést k nízkému sebevědomí a pocitu bezmoci nad emocemi. To může některé lidi vést k sebepoškozování.
Osobní historie
Studie ukazují, že osoby, které byly zneužívány, mají větší tendenci k sebepoškozování. Sexuální zneužívání, fyzické zneužívání a emocionální zneužívání může způsobit nízké sebevědomí, zejména u dětí. Může také způsobit další emocionální problémy. Někteří lidé se mohou obrátit k sebepoškozování, aby tyto emoce zmírnili. Nízká sebeúcta u obětí zneužívání může vést k přesvědčení, že zneužívání byla jejich vina. Z tohoto důvodu se mohou uchýlit k sebepoškozování.
Nestabilní životní podmínky, jako je nezaměstnanost nebo rozvod, mohou také zvýšit pravděpodobnost sebepoškozování.
Vězni se také častěji sebepoškozují. Důvodem může být přetrvávající trauma, ke kterému ve věznicích dochází, včetně sexuálního a fyzického násilí a zastrašování. V prostředí, jako je vězení, kde jsou možnosti vězňů omezené, se mohou vězni uchýlit k sebepoškozování. Zpráva The Howard League uvádí, že v Anglii a Walesu si v roce 2007 ublížilo více než 22 000 vězňů.
Osoby s poruchami učení a vývoje, jako je autismus, se častěji sebepoškozují. Příčina tohoto jevu je nejasná. Některé případové studie ukázaly, že může jít o formu sebepoškozování. Je možné, že autistické děti, které se sebepoškozují, se snaží vyjádřit frustraci, kterou nedokážou vysvětlit slovy. Autistické děti, které se sebepoškozují, tak mohou činit boucháním do hlavy nebo kousáním.
