Německo je rozděleno na 401 správních obvodů. Zde je uvedeno 294 venkovských okresů (německy Landkreise) a 107 městských okresů (Kreisfreie Städte / Stadtkreise), které jsou součástí celkového přehledu. Městské obvody představují velká města s vlastní samosprávou a právním statutem okresu; venkovské okresy naopak sdružují menší města a obce v určitém regionu a zajišťují pro ně služby, které by jednotlivé malé obce samy nezvládly.
Funkce a kompetence okresů
- Venkovské okresy (Landkreise) a městské okresy vykonávají řadu veřejných služeb: spravují střední a odborné školy, nemocnice (částečně), sociální služby, silnice II. a III. třídy, koordinují veřejnou dopravu, odpadové hospodářství a některé úřady spojené s plánováním a stavebním řízením.
- Městské okresy kombinují kompetence obce i okresu v jedné administrativní jednotce; jejich představitelem je obvykle Oberbürgermeister (primátor), zatímco ve venkovských okresech je mluvčím a výkonným orgánem Landrat nebo Landrätin.
- Rozsah úkolů se může lišit podle spolkové země; některé činnosti jsou přeneseny na státní (zemské) úroveň nebo na svazky obcí.
Ämter a sdružování obcí
V některých oblastech, zejména tam, kde jsou obce velmi malé, dochází k dobrovolnému nebo zákonnému spojování obcí do administrativních svazků, aby bylo možné efektivně poskytovat veřejné služby. Různé formy takového sdružení mají různé názvy v jednotlivých spolkových zemích, například:
- Amt – používané například v zemích Pomořanska a na severu Německa (Schleswig-Holstein, Mecklenburg-Vorpommern, Brandenburg).
- Verwaltungsgemeinschaft – v některých zemích jako Bavorsko nebo Sasko-Anhaltsko.
- Samtgemeinde – typická pro Dolní Sasko (Niedersachsen).
- Verbandsgemeinde – běžná v Porýní-Falci (Rheinland-Pfalz).
Některé obce mohou být amtfrei – tedy nejsou součástí žádného amt/združení, protože jsou dostatečně velké na samostatnou správu svých záležitostí.
Regierungsbezirk – střední úroveň státní správy
V několika spolkových zemích existuje ještě jedna úroveň státní správy nazývaná Regierungsbezirk neboli vládní obvod. Tento orgán stojí mezi zemskou (státní) vládou a okresy a plní koordinační a dozorčí úlohu. Mezi typické úkoly patří územní plánování přesahující hranice jednotlivých okresů, koordinace stavebních a ekologických záležitostí, řízení některých školských či zdravotních projektů a další činnosti, které se týkají více okresů najednou. Příklady spolkových zemí, které mají Regierungsbezirke, jsou například Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Severní Porýní‑Vestfálsko a Hesensko.
Organizace a kódy
Pro statistiku a administrativu má každá obec a každý okres své oficiální identifikační číslo (součástí je tzv. Amtlicher Gemeindeschlüssel, respektive kódy okresů), které se používají v registrech, ve sčítání obyvatelstva a ve státní správě. Struktura a názvosloví se liší podle spolkové země, což odráží historický vývoj a federální uspořádání Německa.
Praktické dopady pro obyvatele
- Pro občana je důležité, kam se obrátit: někteří úředníci (např. vydávání řidičských průkazů, registrace vozidel) jsou na úrovni okresu, jiné agendy zajišťuje obec nebo město.
- V menších obcích často fungují sdílené služby prostřednictvím amtů nebo jiných sdružení, což zajišťuje dostupnost základních služeb i tam, kde by samostatná obec byla příliš malá.
- Ve spolkových zemích s Regierungsbezirken mohou mít obyvatelé kontaktní místa i na této mezistupni, zejména pro věci přesahující rámec jednotlivých okresů.
Celkově tato vícestupňová struktura (země – Regierungsbezirk tam, kde existuje – okresy – obce a jejich svazky) odráží snahu o efektivní rozdělení pravomocí mezi jednotlivé úrovně tak, aby bylo možné pružně řešit jak místní, tak nadregionální otázky.