Reverzní transkriptáza
Reverzní transkriptáza je enzym, který pracuje "pozpátku", tedy od RNA k DNA. Normální transkripce zahrnuje syntézu RNA z DNA; reverzní transkripce je opačný proces. Jedná se o enzym DNA polymerázu, který přepisuje jednořetězcovou RNA do jednořetězcové DNA. Syntetizuje také druhé vlákno DNA komplementární k reverzně přepsané jednořetězcové cDNA.
Mezi dobře prozkoumané reverzní transkriptázy patří:
Krystalografická struktura reverzní transkriptázy HIV. Podjednotka P51 je zelená a podjednotka P66 je azurová.
Krystalografická struktura reverzní transkriptázy HIV.
Historie
Reverzní transkriptázu objevil Howard Temin z University of Wisconsin-Madison v rakovinném viru. Nezávisle ji izoloval David Baltimore v roce 1970 na MIT ze dvou nádorových RNA virů. Za své úspěchy se v roce 1975 podělili o Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu (spolu s Renatem Dulbeccem).
Myšlenka reverzní transkripce byla zpočátku velmi nepopulární, protože byla v rozporu s hlavním dogmatem molekulární biologie. To říká, že DNA je přepisována do RNA, která je následně překládána do proteinů. Když však v roce 1970 Howard Temin a David Baltimore nezávisle na sobě objevili enzym zodpovědný za reverzní transkripci, byla možnost, že genetická informace může být předávána tímto způsobem, konečně přijata.
Z této práce vzešla myšlenka, že první genomy byly tvořeny geny RNA. RNA geny, které se dochovaly do dnešních dnů, jsou možná jediné, co z tohoto raného stavu zbylo. Reverzní transkriptáza by mohla být pozůstatkem fáze, kdy geny DNA vznikaly kopírováním genů RNA. Tato teorie se týká nejranějších stadií evoluce. Reverzní transkripci využívají také různé polonezávislé elementy zvané transpozony.
