Ramesse II.

Kampaně a bitvy

Na počátku svého života se Ramses vydal na tažení, aby získal zpět půdu z rukou Núbijců a Chetitů a zajistil hranice Egypta. Zastavil také núbijské vzpoury a vedl tažení v Libyi. Za Ramsesovy vlády mohlo egyptské vojsko čítat asi 100 000 mužů, což byla síla, kterou využil k posílení egyptského vlivu na sousední země.

Bitva proti námořním pirátům ze Sherdenu

Ve druhém roce svého panování porazil Ramses námořní piráty ze Šerdenu. Ti způsobovali problémy podél egyptského pobřeží Středozemního moře tím, že napadali nákladní lodě na námořních trasách do Egypta.^p250 Ramses rozmístil vojáky a lodě na strategických místech podél pobřeží a umožnil pirátům zaútočit na jejich kořist. Pak je překvapil v námořní bitvě a všechny je zajal během jediné akce. ^p53Na stéle se píše, že připluli "na svých válečných lodích ze středu moře a nikdo se jim nemohl postavit". Krátce nato jsou Šerdenové viděni ve faraonově tělesné stráži s rohatými přilbami, kulatými štíty a velkými meči Naue II.

Mírová smlouva s Chetity

Chetitský král Mursili III. uprchl do Egypta poté, co se mu nepodařilo získat trůn svého strýce. Strýc Hattusili III. požadoval, aby Ramses vydal (poslal zpět) svého synovce zpět do Hatti. ^p74

To vyvolalo krizi mezi Egyptem a Hattí, když Ramses prohlásil, že neví, kde se Mursili nachází. Obě říše se přiblížily k válce. Nakonec se Ramses v jednadvacátém roce své vlády (1258 př. n. l.) rozhodl uzavřít s Hattuzilím III. dohodu, která měla konflikt ukončit. Dokument, na kterém se dohodli, je nejstarší známou mírovou smlouvou ve světových dějinách. ^p256

Mírová smlouva byla zaznamenána ve dvou verzích, jedna v egyptských hieroglyfech, druhá v akkadštině, v klínopise; obě verze se dochovaly. Takový dvojjazyčný záznam je běžný u mnoha smluv. Tato smlouva se od ostatních liší tím, že obě jazykové verze jsou různě formulovány. Ačkoli většina textu je totožná, chetitská verze tvrdí, že Egypťané přišli žalovat o mír, zatímco egyptská verze tvrdí opak.^{p73–79; 62–64} Smlouva byla Egypťanům předána v podobě stříbrné plakety. Tato "kapesní" verze byla odvezena zpět do Egypta a její kopie byla vytesána do chrámu v Karnaku.

Reliéf Ramsese II. na vápenci, ještě v původní barvě.


Tabulka smlouvy mezi Hattusilim III. z Hatti a Ramsesem II. z Egypta v Istanbulském archeologickém muzeu.

Nefertariina hrobka

Nejvýznamnější a nejslavnější z Ramsesových královských manželek byla objevena v roce 1904. Nefertariina hrobka je nesmírně důležitá, protože její velkolepá nástěnná malba je považována za jeden z největších příkladů staroegyptského umění.

Po schodech vytesaných ve skále se dostanete do předsíně. Ta je vyzdobena malbami podle 17. kapitoly Knihy mrtvých. Astronomický strop představuje nebesa a je vymalován tmavě modrou barvou s mnoha zlatými pěticípými hvězdami. Východní stěna předsíně je přerušena velkým otvorem s malbami Osirise a Anubise. Ten vede do boční komory, zdobené obětními výjevy. Předsíň s malbami zobrazuje Nefertari, jak je představována bohům, kteří ji vítají. Na severní stěně předsíně je schodiště, které vede dolů do pohřební komory. Jedná se o rozsáhlou čtyřúhelníkovou místnost o ploše asi 90 metrů čtverečních (970 čtverečních stop), jejíž astronomický strop podpírají čtyři sloupy zcela pokryté výzdobou.

Stěna hrobky s vyobrazením Nefertari