Jižní Tyrolsko (Bolzano/Bozen) – Autonomní provincie v Itálii

Jižní Tyrolsko (Bolzano/Bozen) – průvodce autonomní provincií Alto Adige: alpská příroda, dvojjazyčná kultura, historie, památky a tipy na výlety pro cestovatele.

Provincie Bolzano-Bozen (italsky: Provincia autonoma di Bolzano - Alto Adige; německy Autonome Provinz Bozen - Südtirol; ladinsky Provinzia autonoma de Bulsan) je autonomní provincie na severu Itálie. V angličtině se obvykle nazývá: Jižní Tyrolsko, v italštině: South Tyrol: Alto Adige nebo v němčině: Südtirol. V italštině a francouzštině se historicky nazývá Alto Adige.

Geografie a obyvatelstvo

Provincie zaujímá plochu přibližně 7 400 km² a má přibližně 530 000 obyvatel. Území je převážně alpské, zahrnuje velkou část jižních vápencových Dolomit a části centrálních Alp. Hlavním městem a administrativním centrem je Bolzano / Bozen, kde se setkává italská i německá kultura.

Jazyková skladba je jedním z charakteristických znaků provincie: většinu obyvatel tvoří německy mluvící komunita, významnou menšinu představují Italové a menšina Ladinů obývá horské údolí v Dolomitech. Podle posledních oficiálních sčítání se podíl němčině mluvící populace pohybuje kolem 60–65 %, italština zhruba 20–25 % a ladinština několik procent. Administrativně je zajištěna oficiální dvojjazyčnost (němčina/italština) a ochrana ladinštiny v oblastech, kde je tento jazyk tradičně užíván.

Politika a autonomie

Bolzano má zvláštní postavení v rámci italské ústavní struktury jako autonomní provincie. Autonomie byla postupně rozšířena po druhé světové válce na základě mezinárodních dohod a italských zákonů (např. Gruber–De Gasperi). Prakticky to znamená velký rozsah legislativních a správních pravomocí na regionální úrovni, včetně kulturní a školské politiky, dopravy, zemědělství a částečně i fiskálních pravomocí. Provincie má vlastní zastupitelský orgán (provincialní rada) a vládu.

V praxi to umožňuje zachování jazykových práv, vedení školských systémů v jednotlivých jazykových skupinách a rozvoj místní samosprávy podle specifik území.

Krátká historie

Historicky bylo území součástí Rakouska (Tyrolsko). Po první světové válce bylo na základě Pařížské mírové smlouvy a následných dohod připojeno k Itálii (1919). V meziválečném období a za fašistického režimu proběhla intenzivní italizace, což mělo za následek napětí mezi národnostními skupinami. Po druhé světové válce bylo Jižní Tyrolsko předmětem mezinárodních jednání, jež vedly k udělení autonomie a ochraně jazykových menšin. Tato autonomie byla v průběhu 20. století vícekrát upravena a posílena, čímž se podařilo stabilizovat poměry a umožnit rozvoj území v rámci Italské republiky.

Ekonomika a doprava

Ekonomika provincie je prosperující: důležitá je turistika (zimní i letní rekreace), zemědělství (zejména sadovnictví — jablka, vinná réva v nižších polohách) a středně velký průmysl a řemesla. Jižní Tyrolsko patří mezi regiony s jednou z nejvyšších životních úrovní v Itálii a nízkou mírou nezaměstnanosti.

Dopravně je provincie významným průchodem mezi severem a jihem Evropy. Hlavní osa je údolí řeky Eisack (Isarco) a trasa přes Brennerský průsmyk (Brenner), kde vede dálnice A22 a důležitá železniční trať. V současnosti probíhají velké investice do železniční infrastruktury, včetně projektu Brenner Base Tunnel, který má zlepšit rychlé a ekologičtější spojení mezi Itálií a Rakouskem.

Kultura, příroda a cestovní ruch

Jižní Tyrolsko nabízí bohaté kulturní dědictví: kombinaci tyrolských tradic, italského vlivu a unikátní ladinské kultury v horských údolích. Typická je místní kuchyně, která kombinuje alpské i středomořské vlivy (polenty, knedlíky, uzeniny, vína a jablečné produkty).

Příroda je jedním z hlavních lákadel: Dolomity (část provincie) jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, oblast nabízí špičkové lyžařské areály (např. Kronplatz/Plan de Corones, Val Gardena), rozsáhlé možnosti pro pěší turistiku, horolezectví a cykloturistiku. V Bolzanu se nachází Jiho-tyrolské muzeum archeologie, kde je vystaven proslulý Ötzi — mumie „muže z ledovce“.

Současnost

Provincie Bolzano-Bozen je dnes příkladem úspěšného fungování autonomie v Evropě: vysoká ekonomická výkonnost, stabilita etnických vztahů při respektování jazykových práv a intenzivní rozvoj infrastruktury a turistického sektoru. Důraz se klade také na udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí a zachování kulturní rozmanitosti.

Data

Je jednou ze dvou "autonomních" italských provincií se dvěma úředními jazyky - italštinou a němčinou. V některých částech provincie Bolzano se mluví i třetím jazykem, ladinštinou, který je rovněž úřední.

Provincie Bolzano sousedí na západě s Graubündenem a Lombardií, na severu s Tyrolskem a Salcburskem a na jihu s Trentinem a Benátskem. Jejím hlavním městem je Bolzano.

Historicky byla provincie osídlena neolatinským obyvatelstvem již od římských dob, ale po roce 1000 n. l. se v oblasti začali usazovat němečtí osadníci.

V období od renesance do 19. století došlo v celé oblasti k velké germanizaci. Ve staletích před Napoleonem zůstala neolatinská pouze dolomitská oblast v západní části dnešního Jižního Tyrolska (zejména údolí Val Venosta u Merana).

Za fašismu byl proces germanizace zvrácen a mnoho Italů se přestěhovalo do Alto Adige, především do Bolzana a Merana.

Ve skutečnosti asi tři čtvrtiny obyvatel Jižního Tyrolska mluví německy jako rodným jazykem a italsky jako druhým jazykem, asi čtvrtina mluví italsky jako rodným jazykem, zatímco méně než 4 procenta ladinsky.

Hlavním městem je Bolzano, kde žije většina italského obyvatelstva. Podle sčítání lidu z roku 2011 hovořilo 73,80 % obyvatel města italsky, 25,52 % německy a 0,68 % ladinsky.

Provincie je jednou z nejbohatších v Itálii, co se týče "příjmu na kapitál".

Skutečná "Provincia di Bolzano" (nebo Alto Adige)


Italský památník vítězství v Bolzanu

Hledání podle dopisu