Polymyalgia rheumatica (polymyalgie): příznaky, diagnóza a léčba

Polymyalgia rheumatica (polymyalgie): rozpoznejte příznaky — bolesti ramen a kyčlí, diagnostika, krevní testy a účinná léčba (včetně prednisonu). Praktické rady pro rychlé zlepšení.

Polymyalgia rheumatica (zkratka "PMR", někdy zjednodušeně polymyalgie) je zánětlivé onemocnění charakterizované bolestmi a ztuhlostí svalů a měkkých tkání v oblasti ramen, krku a pánve. Jedná se o systémový syndrom, často spojený se zánětem, proto se v odborné literatuře objevuje i jako syndrom s více projevy. Bolesti postihují především horní polovinu těla a bývají nejsilnější ráno nebo během dopoledne; u některých pacientů se však objevují i odpoledne či večer. Přibližně 15 % pacientů s PMR může současně onemocnět temporální arteritidou (obrnou známou také jako obrovskobuněčná arteritida), která vyžaduje okamžitou pozornost kvůli riziku ztráty zraku.

Příznaky

• Bolest a ztuhlost v oblasti ramen, horní části paží, krku a hýždí/stehenních svalů (zejména ráno nebo po probuzení).
• Ranní ztuhlost trvající často 30–60 minut a více.
• Únava, nechutenství, lehká horečka nebo celkový pocit nevolnosti (systémové příznaky zánětu).
• Při rozvoji temporální arteritidy: nově vzniklé bolesti hlavy, citlivost spánkové oblasti, poruchy zrakového pole, claudicatio mandibulae (bolest při žvýkání) — v těchto případech nutné urgentní vyšetření.

Příčina a rizikové faktory

Přesná příčina PMR není známa. Předpokládá se kombinace genetických predispozic a spouštěčů (infekce, imunitní dysregulace), která vede k nadměrné zánětlivé reakci u starších jedinců. PMR se vyskytuje převážně u osob nad 50 let, nejčastěji v sedmdesátých letech života, a častěji u žen než u mužů.

Vyšetření a diagnostika

Diagnóza je založena na klinickém obrazu, laboratorních testech a někdy zobrazovacích metodách. Typické nálezy zahrnují zvýšené zánětlivé markery:

• Krevní testy: zvýšená rychlost sedimentace erytrocytů (ESR) a zvýšená hladina CRP (C‑reaktivní protein). Oba parametry obvykle svědčí pro aktivní zánět.
• Obrazová vyšetření: ultrazvuk ramen a kyčlí může odhalit subdeltoidní bursitidu nebo synovitidu; magnetická rezonance (MRI) či PET/CT se využívají při podezření na rozsáhlejší zánět velkých cév nebo při nejasné diagnostice.
• Vyloučení jiných onemocnění: revmatoidní artritida, myositidy, fibromyalgie či osteoartróza. Někdy je nutné konzultovat revmatologa.

Typický léčebný přístup

Prvním a hlavním pilířem léčby je podávání glukokortikoidů. Prednison (prednison) je obvykle lékem volby při PMR. Standardní počáteční dávka u nekomplikované PMR je často 10–20 mg denně perorálně (často 15–20 mg/den). Pokud je přítomna temporální arteritida (GCA), dávky jsou výrazně vyšší (např. 40–60 mg/den) a při hrozbě postižení zraku může být indikován vysokodávkový intravenózní bolus (methylprednisolon).

Očekávaná odpověď na léčbu: u většiny pacientů dochází k výraznému zlepšení příznaků během několika dní až týdnů. Pokud nedojde k výraznému zlepšení po třech dnech perorálního podávání 10–20 mg prednisonu denně, je třeba přehodnotit diagnózu nebo zvažovat jinou příčinu potíží. Někdy se úleva projeví již během několika hodin.

Délka léčby a úprava dávek

Doba léčby bývá často delší než jeden rok; u mnoha pacientů trvá léčba 12–24 měsíců nebo déle v závislosti na recidivách a úspěšném snižování dávek. Kortikosteroidy je třeba postupně snižovat (taperovat) individuálně podle klinického stavu a hodnot zánětlivých markerů. Relapsy jsou poměrně časté a mohou vyžadovat dočasné zvýšení dávky.

Alternativy a steroid‑šetřící léky

• Methotrexát se někdy používá jako steroid‑šetřící terapie, zejména při častých recidivách nebo pokud se steroidy špatně tolerují.
• Biologická léčba: blokátory IL‑6 (např. tocilizumab) mají v některých případech oporu v důkazech a mohou být zváženy u refrakterních forem nebo tam, kde je žádoucí snížit kumulativní dávku kortikosteroidů.

Monitoring a prevence nežádoucích účinků

Dlouhodobé užívání glukokortikoidů má rizika: nárůst krevního cukru, osteoporóza, zvýšené riziko infekcí, zvýšení krevního tlaku, změny nálady a další. Pacienti by měli být pravidelně sledováni (krevní tlak, glykemie, kostní denzita tam kde indikován). Proti osteoporóze se často doporučují suplementy vápníku a vitamínu D a podle rizika i bisfosfonáty.

Kdy hledat okamžitou lékařskou pomoc

Vývoj nových symptomů ukazujících na temporální arteritidu (silné bolesti hlavy, bolesti v oblasti spánků, náhlé zhoršení zraku nebo dvojité vidění, bolest při žvýkání) je indikací k naléhavému kontaktu s lékařem nebo k urgentnímu vyšetření, protože včasná léčba snižuje riziko trvalé ztráty zraku.

Prognóza

Většina pacientů s PMR dobře reaguje na nízké až střední dávky kortikosteroidů a může dosáhnout dlouhodobé remise. Nicméně relapsy nejsou neobvyklé a někteří pacienti potřebují léčbu po mnoho měsíců až let. Pravidelné sledování a úprava léčby pomáhají minimalizovat komplikace a zlepšit kvalitu života.

Důležitá upozornění

• Všechny uvedené informace slouží k obecnému přehledu; individuální postup stanoví ošetřující lékař nebo revmatolog.
• Neodkládejte vyšetření, pokud se objeví příznaky temporální arteritidy — jde o potenciálně závažný stav.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je polymyalgia rheumatica?

Otázka: Kdy většina lidí s PMR pociťuje bolest?

Otázka: Co je to temporální arteritida?

Otázka: Koho PMR postihuje nejvíce?

Otázka: Co je to krevní vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů (ESR)?

Otázka: Jaký lék se používá k léčbě PMR?

Otázka: Jak dlouho pacienti obvykle musí užívat prednison při léčbě PMR?

Hledání podle dopisu