Pád (latinsky Padus, italsky Po, antický Eridanus) je řeka, která protéká severní Itálií v délce 652 km východním směrem od Monvisa (v Kottických Alpách) k Jaderskému moři u Benátek. Její povodí má rozlohu 71 000 km² a je nejdelší italskou řekou.
Prochází mnoha významnými italskými městy, včetně Turína (Torino) a (nepřímo) Milána (Milano) v Lombardii. S Milánem je spojena sítí kanálů zvanou navigli, na jejímž návrhu se podílel Leonardo da Vinci. Na konci svého toku vytváří širokou deltu (se stovkami malých kanálů a pěti hlavními, nazývanými Po di Maestra, Po della Pila, Po delle Tolle, Po di Gnocca a Po di Goro), v jejíž jižní části se nachází Comacchio, oblast proslulá výskytem úhořů. Pádské údolí odpovídá římské Cisalpinské Galii, rozdělené na Cispadskou Galii (jižně od Pádu) a Transpadskou Galii (severně od Pádu).
Rozsáhlé údolí kolem řeky Pád se nazývá Pianura Padana a je řekou propojeno tak efektivně, že se celé údolí stalo hlavní průmyslovou oblastí země. Tato řeka podléhá pravomoci zvláštního úřadu, Magistrátu delle Acque.
Průběh toku a přítoky
Pád pramení na svazích Monvisa v západních Alpách a teče obvykle směrem na východ přes severoitalské nížiny až k Jaderskému moři. Mezi jeho hlavní přítoky patří řeky Dora Baltea, Dora Riparia, Tanaro, Ticino, Adda, Oglio a Mincio. Díky velkému množství přítoků má Pádu rozsáhlé povodí, které zahrnuje různé klimatické a geomorfologické oblasti od alpinských svahů po nížiny.
Hospodářský a zemědělský význam
Povodí Pádu (Pianura Padana) je jednou z nejdůležitějších zemědělských a průmyslových oblastí Itálie. Hlavními zemědělskými produkty jsou obiloviny (pšenice, kukuřice), rýže (zejména v oblastech jako Vercelli a Novara), cukrová řepa a zelenina. Řeka a její kanály také zajišťují zásobování vodou pro zavlažování, průmysl a města. V nížinách jsou rozvinuté textilní, strojírenské a potravinářské provozy, které využívají přístup k dopravě po řece i sítím kanálů.
Ekologie, delta a rybolov
Delta Pádu je rozsáhlé močálovité území s četnými rameny a kanály, tvořící důležité mokřadní biotopy pro ptáky a vodní živočichy. Oblast Comacchio je známá přítomností úhořů a bohatou faunou. V řece samotné žijí i větší druhy ryb, například sumec (Silurus glanis), štika a další sladkovodní dravci; kvalita rybí populace však závisí na stavu vody, migračních překážkách a rybolovném tlaku.
Problémy životního prostředí
Řeka Pádu čelí řadě environmentálních problémů: znečištění z měst a průmyslu, nadměrné hnojení a odtok živin z polí, změny v režimu průtoků v důsledku regulací, snižování průtoku vlivem změny klimatu a úbytek sněhových zásob v Alpách. V důsledku průmyslového a městského znečištění byly v minulosti zaznamenány zvýšené koncentrace různých kontaminantů.
V roce 2005 bylo zjištěno, že voda z Pádu obsahuje "ohromující" množství benzoylekgoninu, který uživatelé kokainu vylučují močí. Na základě těchto údajů byla spotřeba kokainu odhadnuta na přibližně 4 kg denně, tedy 27 dávek denně na tisíc mladých dospělých v oblastech, které se do řeky vlévají - toto číslo je téměř třikrát vyšší než předchozí odhady[1]. Tato zjištění patří mezi první příklady takzvané odpadní epidemiologie (wastewater-based epidemiology), kdy se kvalita odpadních vod používá k odhadu užívání drog v populaci.
Řízení vod a protipovodňová opatření
Pád má rozsáhlé hráze, protipovodňové systémy a regulační stavby. Historicky byly řeka a její ramena často regulovány kvůli povodním i k zabezpečení zavlažování a dopravy. Vodohospodářské zásahy a údržba koryta jsou stálou součástí správy údolí Pádu.
Kulturní a historický význam
Pád byl v antice a v raném novověku důležitou geografickou hranicí a komunikací. Římští básníci někdy označovali řeku Pád jako Eridanus, což má i další významy v mytologii a literatuře. Údolí Pádu hrálo roli ve formování politických a kulturních struktur severní Itálie, včetně rozvoje měst jako Turín nebo Benátky v oblasti ústí.
Řeka je nadále důležitou součástí krajiny severní Itálie z hlediska přírodního bohatství, hospodářství i kulturní identity. Její správa a ochrana zůstávají klíčové pro budoucnost regionu.

