Pithovirus
Pithovirus je rod obřích virů, které infikují améby. Jedná se o dvouřetězcový DNA virus, který patří do klanu velkých DNA virů. Poprvé byl popsán v roce 2014 poté, co byl nalezen životaschopný exemplář v 30 000 let starém ledovém jádru odebraném z permafrostu na Sibiři v Rusku.
Je o 50 % větší než předchozí největší známé viry, ale Pandoravirus má největší virový genom, který obsahuje 1,9 až 2,5 megabází DNA. Pithovirus má silnou oválnou stěnu s otvorem na jednom konci. Vnitřně se jeho struktura podobá včelímu plástu.
Jeho genom
Genom pithoviru má 467 různých genů, což je více než u typického viru, ale mnohem méně než u pandoraviru. Jeho genom je mnohem méně hustě osázen než u jiných známých virů. Dvě třetiny jeho proteinů se nepodobají proteinům jiných virů. Navzdory fyzické podobnosti s pandoravirem sekvence genomu pithoviru ukazuje, že je s tímto virem sotva příbuzný. Více se podobá příslušníkům některých jiných čeledí virů. Všechny tyto rodiny obsahují velké ikosaedrické viry s genomy DNA. Genom pithoviru má 36 % GC-obsahu, podobně jako genom Megaviridae, na rozdíl od více než 61 % u pandoravirů.
Replikace
Genom pithoviru tvoří jeden kruhový chromozom s dvouvláknovou DNA (dsDNA) o délce přibližně 610 000 párů bází (bp). Genom kóduje všechny proteiny potřebné k produkci mRNA; tyto proteiny jsou přítomny v purifikovaných virionech.
Pithovirus provádí celý svůj replikační cyklus v cytoplazmě svého hostitele, nikoliv typickým způsobem, kdy se zmocní jádra hostitele.
Objevování
Pithovirus sibericum byl objeven ve 30 000 let starém vzorku sibiřského permafrostu. Virus byl objeven pohřbený 30 m pod povrchem pozdně pleistocenního sedimentu. Byl nalezen, když byly vzorky z říčních břehů odebrané v roce 2000 vystaveny amébám. Améby začaly umírat a zjistilo se, že obsahují obří viry. Autoři uvedli, že nápad zkoumat vzorky permafrostu na přítomnost nových virů dostali poté, co se dočetli o experimentu, při kterém o dva roky dříve oživili podobně staré semeno.
Ačkoli je virus pro člověka neškodný, jeho životaschopnost po tisíciletích zmrznutí vyvolala obavy, že globální změna klimatu a vrtné práce v tundře by mohly vést k objevení potenciálně nebezpečných virů. Jiní vědci popírají, že by to představovalo reálnou hrozbu.
