Patrick Victor Martindale White (28. května 1912 – 30. září 1990) byl australský spisovatel, dramatik a jeden z nejvýznamnějších anglicky píšících autorů 20. století. Narodil se v Londýně do australské rodiny, dětství však částí prožil v Austrálii, která se později stala ústředním prostředím jeho tvorby. Od roku 1935 až do své smrti vydal 12 románů, dvě sbírky povídek a osm divadelních her.
Whiteova próza je známá mimo jiné psychologickou hloubkou, bohatým jazykem, častým využíváním humoru i složitější vypravěčské stavby. V jeho dílech se objevuje technika proudu vědomí, střídání perspektiv a důraz na vnitřní život postav. Mezi jeho nejznámější romány patří například Voss, Strom člověka, Jezdci na voze, Solidní mandala nebo Oko bouře. Často zobrazoval osamění, duchovní hledání, konflikt jednotlivce se společností a specifickou australskou krajinu.
V roce 1973 dostal Nobelovu cenu za literaturu za „epickou a psychologickou epiku, která zavedla nový kontinent do literatury“. Byl jediným australským občanem s touto cenou, dokud se v roce 2006 nestal australským občanem J. M. Coetzee narozený v Jihoafrické republice. Nobelovo ocenění potvrdilo Whiteovo postavení jako autora světového významu a zároveň upozornilo na to, že australská literatura má vlastní silnou tradici.
White se stal Australanem roku 1974, i když s veřejným uznáním se často spojoval jeho rezervovaný vztah ke slávě a oficiálním poctám. Sám byl známý jako spíše uzavřená osobnost, která si pečlivě chránila soukromí. Jeho dílo však ovlivnilo celé generace spisovatelů a dodnes bývá ceněno pro mimořádnou jazykovou vynalézavost i schopnost zachytit složité lidské emoce.
Patrick White a Christina Steadová jsou označováni za nejvýznamnější australské spisovatele 20. století. Zatímco Steadová proslula především realistickými a společensky vnímavými romány, White do australské literatury vnesl výrazně modernistický styl a vytvořil dílo, které spojilo australské prostředí s univerzálními tématy lidské existence.