Ardžumand Banu Begum (Mumtáz Mahal): druhá manželka Šáha Džahána – život a odkaz

Objevte život a odkaz Ardžumand Banu Begum (Mumtáz Mahal) — druhé manželky Šáha Džahána, její vliv, příběh lásky a kulturní dědictví.

Ardžumand Banu Begum (zvaná také Mumtáz Mahal) byla druhou manželkou mughalského císaře Šáha Džahána. Mumtáz Mahal (což znamená "klenot paláce") byla přezdívka, kterou jí dal její manžel.

Původ a raný život

Ardžumand Banu se narodila kolem roku 1593 do vlivné rodiny perského původu. Jejím otcem byl Asaf Khan, který zastával vysoké posty v císařské správě; díky tomu byla Ardžumand příbuzná a zároveň spřízněna s mocnou císařovnou Nur Jahán. Výchova, rodinné vazby a přístup k dvoru vytvořily předpoklady pro její pozdější postavení u dvora princech a nakonec císaře Šáha Džahána.

Sňatek se Šáhem Džahánem a role u dvora

Ardžumand se provdala za prince Khurrama (pozdějšího Šáha Džahána) v roce 1612. Z jejich manželství vznikl hluboký osobní i politický svazek: Mumtáz byla nejen manželkou, ale i blízkou rádkyní a důvěrnicí. Provázela Šáha Džahána často i na vojenských výpravách, měla značný vliv na jeho rozhodování a těšila se vysokému postavení mezi císařovnami. Po nástupu Šáha Džahána na trůn (1628) zůstala jeho nejoblíbenější a nejváženější chotí.

Rodina a potomci

Ardžumand Banu a Šáh Džahán měli mnoho dětí; v historických pramenech se obvykle uvádí, že jich bylo čtrnáct. Mezi nejznámější potomky patří:

• Jahanara Begum – dcera, později významná a vlivná princezna dvora;
• Dara Shikoh – nejstarší syn a nástupnický kandidát, známý svou filozofickou a náboženskou orientací;
• Shah Shuja – syn, guvernér a účastník následnických střetů;
• Roshanara Begum – dcera, politicky činná při událostech po smrti Mumtáz;
• Aurangzeb – syn, který se později stal císařem a výrazně ovlivnil další vývoj Mughalů;
• Murad Baksh – další ze synů, rovněž zapojený do bojů o moc.

Smrt a stavba Taj Mahalu

Mumtáz Mahal zemřela 17. června 1631 v Burhanpuru při porodu své poslední, podle některých zdrojů čtrnácté, dcery. Smrt manželky hluboce zasáhla Šáha Džahána; v letech následujících nechal na její památku vystavět monumentální mauzoleum — dnes známé jako Taj Mahal v Agře. Stavební práce započaly zhruba v roce 1632 a trvaly desítky let (často uváděné 1632–1653). Mumtáz byla nejprve dočasně pohřbena v Burhanpuru, později byla ostatky převezeny do Agry a uloženy v centrálním sarkofágu Taj Mahalu, který se stal symbolem lásky a uměleckého mistrovství.

Dědictví a kulturní význam

Mumtáz Mahal je považována za jednu z nejznámějších osobností mughalské historie, především díky spojení se vznikem Taj Mahalu. Její postava se objevuje v literatuře, umění i populární kultuře jako symbol milostného a rodinného svazku. Historici oceňují nejen osobní příběh, ale i její vliv na politiku dvora a roli, kterou sehrála v životě jednoho z nejvýznamnějších panovníků Indie.

Vzpomínky a památka

Její památka žije především v architektonickém skvostu, který přitahuje miliony návštěvníků a byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Role Mumtáz Mahal jako inspirace pro umění a symbolu věčné lásky přetrvává v historickém i populárním vnímání.

Manželství

Šáhdžahán a Mumtáz Mahal byli manželé 19 let. Měli spolu třináct dětí. Sedm z nich zemřelo při narození nebo ve velmi nízkém věku. Mumtáz cestovala se Šáhdžahánem a jeho armádou při vojenských taženích. Mumtáz Mahal Šáha Džahána podporovala a vzájemně se velmi respektovali. Mumtáz Mahal zemřela 17. června 1631 v Burhanpuru v Dekkánu (nyní v Madhjapradéši) při porodu jejich čtrnáctého dítěte, dcery jménem Gauhara Begum.

.

 
Tádž Mahal, památník Mumtáz, který nechal postavit její manžel.  

Hledání podle dopisu