Pákistán: konstituční monarchie 1947–1956

Pákistán: konstituční monarchie 1947–1956 — přehled vzniku, role monarchy a generálního guvernéra, pravidla nástupnictví a přechod k republice v roce 1956

Autor: Leandro Alegsa

Pákistánská monarchie byla formou vlády Pákistánského dominia v letech 1947-1956. V rámci tohoto systému byl Pákistán nezávislým královstvím Společenství národů s dědičným konstitučním monarchou jako hlavou státu. Monarcha byl monarchou Spojeného království a byl také sdílen s řadou dalších zemí. Úloha monarchy byla definována v ústavě. Většinu povinností monarchy vykonával generální guvernér Pákistánu.

Pákistánská monarchie vznikla na základě zákona o nezávislosti Indie v roce 1947. Tímto aktem, který přijal parlament Spojeného království, byla jeho Britská Indie rozdělena na dvě nové země: Indie a Pákistán se staly nezávislými konstitučními monarchiemi. Nástupnictví na pákistánský trůn se stejně jako ve Spojeném království řídilo zákonem o vyrovnání z roku 1701.

Pákistán přijal 23. března 1956 novou ústavu. Tato ústava zrušila monarchii a učinila z Pákistánu republiku ve Společenství národů. Pákistán opustil Společenství národů v roce 1972 kvůli přímému odtržení provincie Východní Pákistán, ale v roce 1989 se k němu opět připojil.

Monarchové (1947–1956)

  • Jiří VI. (George VI) — hlava státu od vzniku státu 14. srpna 1947 do své smrti 6. února 1952. Po vytvoření Pákistánu zůstala funkce monarchy sdílena s dalšími britskými a dominionskými korunami.
  • Alžběta II. (Elizabeth II) — nastoupila po smrti Jiřího VI. 6. února 1952 a formálně zůstala pákistánskou královnou do vyhlášení republiky 23. března 1956.

Generální guvernéři

Monarcha byl v Pákistánu zastupován generálním guvernérem, který vykonával většinu formálních výkonných funkcí a měl významný vliv na politiku zejména v prvních letech státnosti. Hlavní osobnosti v této funkci byly:

  • Muhammad Ali Jinnah (srpen 1947 – září 1948) — první generální guvernér, zároveň zakladatel státu a jeho neformální vůdce.
  • Khawaja Nazimuddin (září 1948 – říjen 1951) — předtím premiér provincie; krátce působil jako guvernér a poté jako premiér centrální vlády.
  • Malik Ghulam Muhammad (říjen 1951 – říjen 1955) — jeho působení bylo provázeno spory s vládou a rozpory ohledně rozpustění parlamentních orgánů.
  • Iskander Mirza (říjen 1955 – 23. března 1956) — poslední generální guvernér, který po přijetí ústavy z roku 1956 převzal funkci prvního prezidenta republiky.

Role monarchy a politický kontext

V praxi měla pákistánská monarchie především symbolický a ceremonální charakter; skutečná výkonná moc byla vykonávána místními orgány — generálním guvernérem a vládou. Nicméně v několika sporných obdobích (zejména za Malik Ghulam Muhammada) se guvernér uplatnil i v rozhodnutích vedoucích k tlaku na civilní vládu a k rozpuštění zákonodárných orgánů. Tyto krize posílily nálady pro ustavení samostatné ústavy a pro vyjasnění vztahu mezi institucemi státní moci.

Vývoj ústavních dokumentů a politických rozhodnutí vedl ke vzniku nové ústavy z 23. března 1956, která oficiálně odstranila instituci monarchy a zřídila Pákistán jako Islámskou republiku Pákistán s prezidentem jako hlavou státu. Tento krok ukončil období dominia a monarchie a znamenal právní a symbolickou plnou suverenitu státu.

Důsledky a následky

  • Přechod k republice byl výsledkem dlouhodobých ústavních snah, politických sporů a snahy o formální konsolidaci státní moci v mladém státu.
  • Pákistánská historie po roce 1956 pokračovala složitými vnitropolitickými boji, vojenskými intervencemi i otázkami federálního uspořádání mezi Západním a Východním Pákistánem, které nakonec vedly k odtržení Východního Pákistánu (vznik Bangladéše) v roce 1971.
  • Po ztrátě východní provincie Pákistán na čas opustil Společenství národů (v roce 1972), avšak o několik let později — v roce 1989 — se do Společenství opět vrátil.

Krátké období pákistánské monarchie (1947–1956) tak představuje přechodnou kapitolu mezi koloniální nadvládou a plně suverénním, formálně samostatným státním uspořádáním. Přestože sama instituce monarchy v Pákistánu trvala méně než deset let, její existence ovlivnila rané právní rámce, nástupnická pravidla a mezinárodní postavení nového státu.

Seznam pákistánských panovníků

Portrét

Název

Narození

Smrt

Monarch Od

Monarcha Až

Vztah k předchůdci

Král Jiří VI.

14. prosince 1895

6. února 1952

14. srpna 1947

6. února 1952

Žádné (pozice zřízená zákonem)

Královna Alžběta II.

21. dubna 1926

- —

6. února 1952

23. března 1956

Dcera Jiřího VI.



Seznam pákistánských konzulů

Portrét

Název

Narození

Smrt

Consort Od

Consort Až do

Vztah s monarchou

Královna Alžběta

4. srpna 1900

30. března 2002

14. srpna 1947

6. února 1952

Manželka krále Jiřího VI.

Princ Philip,
vévoda z Edinburghu

10. června 1921

- —

6. února 1952

23. března 1956

Manžel královny Alžběty II.



Otázky a odpovědi

Otázka: Jakou formu vlády mělo Pákistánské dominium v letech 1947-1956?


Odpověď: Pákistánské dominium mělo v letech 1947-1956 monarchii.

Otázka: Kdo byl v tomto období hlavou státu?


Odpověď: Hlavou státu byl v tomto období dědičný konstituční monarcha.

Otázka: Jakým zákonem byla v Pákistánu zřízena monarchie?


Odpověď: Monarchie v Pákistánu vznikla na základě zákona o nezávislosti Indie z roku 1947.

Otázka: Jak se určovalo následnictví trůnu?


Odpověď: Nástupnictví na pákistánský trůn se řídilo zákonem o vyrovnání z roku 1701.

Otázka: Kdy Pákistán přijal novou ústavu a stal se republikou?


Odpověď: Pákistán přijal novou ústavu 23. března 1956 a stal se republikou ve Společenství národů.

Otázka: Kdy Pákistán opustil Společenství národů a znovu se k němu připojil? Odpověď: Pákistán opustil Společenství národů 30. ledna 1972 kvůli problému s Východním Pákistánem, který se stal nezávislým Bangladéšem. Znovu se připojil 1. října 1989, ale od té doby byl jeho členství dvakrát pozastaveno - poprvé od 18. října 1999 do 22. května 2004 a podruhé od 22. listopadu 2007 do současnosti (22. května 2008).


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3