Meganisoptera jsou obří vážky z období prvohor. Žily v období od pensylvánu (pozdní karbon) do pozdního permu. Skupina se dříve nazývala Protodonata.

Největší z těchto vážek byla Meganeuropsis z raného permu. Měla rozpětí křídel 28 palců (71 cm). Ne všechny z této skupiny měly obří rozměry, ale všechny byly větší než současné vážky.

Moderní klasifikace je následující:

 

Popis a biologické znaky

Meganisoptera byli velcí, robustní letci s dlouhými křídly a výrazným žilkováním, které se dobře zachovává ve fosiliích. Patřili mezi paleopterní hmyz — jejich křídla se nekladla přes záda jako u dnešních skládavých (neoptera) druhů. Tělo měly relativně štíhlé, s dobře vyvinutými kousacími čelistmi, takže šlo převážně o predátory, kteří lovili jiný hmyz, případně menší obratlovce.

Respirační soustava byla tvořena trachejemi (trubicemi), jak je obvyklé u hmyzu. Jedním z důvodů, proč mohly některé druhy dosahovat obřích rozměrů, byla vyšší koncentrace kyslíku v atmosféře v období karbonu a na počátku permu; při vyšším parciálním tlaku kyslíku funguje difúze vzduchu v trachejích efektivněji, což mohlo umožnit větší tělesné rozměry než je u moderního hmyzu možné.

Pohyblivost a způsob života

Let meganisopter byl pravděpodobně kombinací silného mávání a klouzavého letu — velké rozpětí křídel umožňovalo efektivní klouzání, zatímco svaly a žilkování křídel poskytovaly dostatečnou manévrovatelnost k pronásledování kořisti. Potrava zahrnovala jiné členovce a drobné obratlovce, které dokázaly zachytit díky rychlým náletům a silným končetinám.

Fosilie a výskyt

Fosilie meganisopter se nacházejí na několika kontinentech — v Evropě, Severní Americe, Asii i Austrálii. Zachovaly se především otisky křídel se zachovaným žilkováním, které paleontologům umožňují rozlišit rody a druhy podle detailů v uspořádání žilek. Místa s bohatými nálezy zahrnují karbonové a permské pánve, kde se sedimenty často uchovaly ve formě břidlic a uhlonosných vrstev.

Meganeuropsis a další významné rody

Meganeuropsis je jeden z nejznámějších rodů a často je zmiňován jako největší zástupce skupiny — zmíněné rozpětí křídel ~71 cm jej staví mezi největšími známými letouny hmyzu v geologické historii. Podobně velké byly i rody jako Meganeura (často spojované s karbonem) s rozpětím kolem 60–70 cm. Menší druhy z této skupiny měly rozpětí křídel několik desítek centimetrů, což je stále víc než u většiny dnešních vážek.

Klasifikace

  • Říše: Animalia
  • Kmen: Arthropoda
  • Třída: Insecta
  • Podtřída: Pterygota (křídlovití)
  • Infratřída: Paleoptera (nekývající křídla)
  • Řád: Meganisoptera (dříve označován jako Protodonata)

Vyhynutí a význam

Meganisoptera postupně vymizeli koncem permu. Příčiny vyhynutí byly pravděpodobně kombinací ekologických změn: kolísání atmosférického kyslíku, změny klimatu, změny biotopu a rostoucí konkurence a predace ze strany obratlovců. Jejich fosilie jsou důležité pro pochopení evoluce pozdně prvohorního ekosystému a ukazují, jak se prostředí a fyziologické limity (např. difúze kyslíku v trachejích) odrazily ve velikosti a morfologii hmyzu v geologické minulosti.

Celkově jsou Meganisoptera fascinujícím příkladem prastarých gigantů mezi hmyzem a ukazují, jak odlišné podmínky na Zemi v minulosti umožnily vznik forem, které dnes nemají obdoby.