Plášť je slovo s různými významy; níže najdete stručný přehled a podrobnější vysvětlení tří hlavních významů.

  • Plášť (geologie) = zemský plášť pod zemskou kůrou, nad jádrem.
  • Plášť (roucho) = církevní plášť
  • Plášť (měkkýš) = plášťovitá část anatomie měkkýšů.

Plášť (geologie)

Zemský plášť je rozsáhlá vrstva země ležící pod zemskou kůrou a nad vnějším jádrem. Dosahuje hloubky přibližně 2 900 km a dělí se na plášť svrchní (včetně litosféry a asthenosféry) a plášť spodní, mezi nimiž se nachází tzv. přechodová zóna (asi mezi 410 a 660 km).

Plášť je tvořen převážně pevnými, ale viskózně deformovatelnými silikátovými horninami bohatými na hořčík a železo (např. peridotit). Teplota se s hloubkou zvyšuje a pohybuje se zhruba od několika stovek stupňů Celsia v horních partiích až po tisíce stupňů blíže jádru. Díky pomalému proudění materiálu (konvekci) v plášti dochází k pohybu litosférických desek — to je základ mechanismu deskové tektoniky, sopečné a zemětřesné činnosti.

Hranice mezi kůrou a pláštěm je označována jako Mohorovičićova diskontinuita (Moho), zatímco mezi pláštěm a jádrem je Gutenbergova diskontinuita. Studium pláště probíhá pomocí seizmologie, laboratorních experimentů pod vysokým tlakem a numerických modelů.

Plášť (církevní roucho)

V církevním kontextu je plášť vnějším liturgickým nebo obřadním oděvem, který může symbolizovat úřad, autoritu, ochranu nebo oddělení světského a duchovního. Existují různé typy plášťů: např. obřadní plášť (v západní tradici blízko „cape“ nebo „cope“) či monastický plášť nošený mnichy a biskupy v některých východních i západních tradicích.

Pláště bývají vyrobeny z kvalitních materiálů (samet, hedvábí, v chladných oblastech s kožešinovou podsadou), často jsou bohatě vyšívané, zdobené kříži nebo ornamenty. Používají se při procesích, slavnostních liturgiích a některých obřadech; nejsou to totéž co kazula (ornát), která má jiný střiž a využití. Plášť také v církevní ikonografii představuje ochranu, důstojnost a službu.

Plášť (anatomie měkkýšů)

U měkkýšů (Mollusca) je plášť (mantle) měkká tkáň, která obaluje část těla a má několik důležitých funkcí:

  • vylučování a tvorba schránky (u mnoha druhů plášťové buňky vylučují uhličitan vápenatý a organické látky, z nichž vzniká ulita nebo perleť),
  • vytváření plášťové dutiny, kde jsou umístěny žábry (kůlky), která slouží k dýchání a exkreci,
  • u některých skupin přeměna pláště v nálevky nebo sifony sloužící k nasávání a vypuzování vody (např. u hlavonožců a některých mlžů),
  • u hlavonožců (chobotnice, sépie) je plášť silný a svalnatý — tvoří hlavní část pohonného orgánu: stahováním pláštového vaku a vystrčením vody tryskou zajišťují impulsivní „jetový“ pohyb.

Plášť tedy hraje klíčovou roli v ochraně, dýchání, pohybu a produku schránek nebo perel; má rozmanité morfologické přizpůsobení podle skupiny měkkýšů.

Další významy a užití slova „plášť“

Kromě uvedených tří hlavních významů se slovo „plášť“ běžně používá ve smyslu ochranného nebo krycího vrstvení — např. plášť sněhu, plášť mlhy nebo technický plášť (obal). V přeneseném smyslu se užívá v idiomu „převzít plášť (někoho)“ ve významu převzít odpovědnost či úřad nebo pokračovat v cizí práci.

Pokud chcete, mohu přidat obrázky, schémata nebo odkazy na konkrétní články o zemském plášti, liturgických oděvech nebo anatomii měkkýšů.