Přejít na obsah
Domů

Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE): příčiny, příznaky a kontrolní opatření

Stručný přehled BSE: příčiny, příznaky, diagnostika, přenos a kontrolní opatření v chovu; riziko pro lidi a preventivní opatření.

Přehled

Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), v hovorové mluvě často nazývaná „nemoc šílených krav“, je progresivní, fatální neurodegenerativní onemocnění skotu. Postihuje centrální nervový systém a vede k poruchám chování, koordinace a tělesného stavu. Onemocnění je způsobeno abnormální formou prionového proteinu, který se v organismu hromadí a poškozuje nervovou tkáň.

Galerie obrázků

3 Obrázky

Příčina a patogeneze

Původcem BSE není běžný mikroorganismus, ale patologický konformační variant prionového proteinu (PrP), tedy abnormální, infekční forma běžného buněčného proteinu. V textu se někdy používá označení prionový pro tento faktor a pro samotný protein je zachováno označení protein. Patologická forma je částicově odolná vůči většině běžných sterilizačních postupů a působí akumulaci vláken v mozkové tkáni, což vede k typickému „houbičkovitému“ vzhledu mozku při histologickém vyšetření.

Projevy onemocnění

U nakaženého skotu se příznaky obvykle rozvíjejí pozvolna během období let. Mezi typické klinické projevy patří změny chování (např. zvýšená nervozita nebo agrese), poruchy koordinace a rovnováhy, třes, hubnutí a snížená produkce mléka. Onemocnění je progresivní a skončí smrtí.

Inkubační doba

Inkubační doba u BSE je dlouhá; u skotu se obvykle uvádí rozmezí přibližně 2–8 let, často kolem 4–5 let v národních epidemiích. Délka inkubační doby závisí na dávce infekce, způsobu expozice a dalších faktorech.

Přenos, epidemiologie a riziko pro lidi

Hlavním způsobem šíření BSE ve známých epidemiích bylo krmení skotu krmivy obsahujícími živočišné bílkovinné složky (mj. moučka z kostí a tkání), které obsahovaly infikované materiály. Přímý přenos mezi dospělými zvířaty nebyl všeobecně považován za hlavní cestu šíření. Po zavedení zákazů krmení se výskyt onemocnění výrazně snížil.

V polovině 90. let se objevily důkazy, že lidská forma nemoci, označovaná jako varianta Creutzfeldt‑Jakobova nemoc (vCJD), je spojena s expozicí BSE kontaminovanými potravinami. V roce 1996 britské úřady varovaly před možným přenosem na lidi, což vedlo k rozsáhlým regulačním a hygienickým opatřením. Zdravotní riziko pro jedince závisí na typu a množství expozice; celkový počet potvrzených případů vCJD zůstává relativně nízký, ale onemocnění je vždy fatální.

Diagnóza

Definitivní diagnóza BSE se obvykle stanovuje na základě patologického vyšetření mozku po smrti zvířete, včetně histologie a detekce abnormálního prionového proteinu. Existují i screeningové testy na odhalenie prionu, které se používají pro posmrtné testování riskantních kusů. Antemortální (před usmrcením) spolehlivé testy jsou omezené.

Prevence a kontrolní opatření

  • zákazy krmení skotu živočišnými bílkovinami a regulace složení krmiv,
  • odstraňování tzv. specified risk material (SRM) – částí zvířat s vysokým rizikem obsahu prionu – z potravinového řetězce a krmiv,
  • monitorování a testování starších nebo klinicky podezřelých kusů,
  • opatření pro obchod a pohyb hospodářských zvířat, včetně likvidace infikovaných stádek a kompenzačních programů,
  • veřejné zdravotní intervence, například omezení vstupu potenciálně rizikových tkání do potravin a opatření v oblasti transfuzní medicíny, kde byla přijata preventivní opatření v některých zemích.

Dopady

Epizody BSE měly významné ekonomické i společenské dopady, zejména v zemích s rozsáhlými nákazy v 80. a 90. letech. V některých zdrojích se uvádí, že ve Spojeném království (převážně Anglii) bylo evidováno přes 179 000 případů BSE a v reakci na epidemii bylo utraceno přibližně 4,4 milionu kusů skotu; tato opatření a následná omezení exportu a spotřebitelské důvěry měla značné důsledky pro odvětví chovu skotu.

Díky přísným kontrolním opatřením, zejména zákazu krmení rizikovými krmivy a odstranění rizikových tkání z potravinového řetězce, se počet nových případů v mnoha zemích výrazně snížil. Nicméně BSE a související prionové nemoci zůstávají předmětem sledování i výzkumu.

Aktuální stav a výzkum

Výzkum se zaměřuje na lepší porozumění patogenezi prionů, zlepšení diagnostických metod, monitoring zvířecích populací a vyhodnocení dlouhodobého rizika pro veřejné zdraví. V důsledku uvedených kontrolních opatření je výskyt klasické BSE v současnosti nízký, avšak v některých oblastech byly zaznamenány i jiné formy prionových onemocnění u skotu, které jsou pečlivě sledovány.

Pro veřejnost i profesionály platí opatrnost: zabránění vstupu rizikových materiálů do potravin a krmiv a pokračující dohled nad kvalitou krmiv a státními kontrolami jsou klíčové pro minimalizaci rizika.

Historický a regulační kontext týkající se BSE v Anglii je dostupný i v dřívějších hlášeních a přehledech o epidemii a jejích důsledcích.

Odkazy: prionový, protein, inkubační doba, Anglii.

Korea

V roce 2012 rozzlobilo veřejnost jednání korejského prezidenta Leeho o dovozu hovězího masa z USA. Mnoho lidí se vydalo na náměstí před radnici a protestovalo. Způsobilo to mnoho potíží a hodnocení prezidenta prudce kleslo.

Související stránky

Tento oddíl nemá žádné zdroje. Můžete Wikipedii pomoci tím, že najdete dobré zdroje a přidáte je.

Nemoc přežily pouze krávy indického plemene (Desi Cow). Vědci se stále snaží přijít na to, proč pouze krávy Desi dokážou nemoci nepodlehnout. Ostatní země začaly do svých zemí dovážet indická plemena krav.

[{
[60410-47067]}]


Otázky a odpovědi

Otázka: Co je nemoc šílených krav?

Odpověď: Nemoc šílených krav je obecný název bovinní spongiformní encefalopatie, což je onemocnění, které postihuje nervový systém krav a jejich fyzický stav.

Otázka: Co způsobuje nemoc šílených krav?

Odpověď: Nemoc šílených krav pochází z chemické struktury prionového proteinu.

Otázka: Co se děje s mozkem krávy s nemocí šílených krav?

Odpověď: Když skot onemocní nemocí šílených krav, vytvoří se mu v mozku díry. Mozek se stane houbovitým a začne chátrat.

Otázka: Jaké jsou příznaky nemoci šílených krav u skotu?

Odpověď: Skot se stává velmi agresivním a vykazuje známky duševní poruchy a má problémy při pohybu.

Otázka: Jaká je inkubační doba nemoci šílených krav?

Odpověď: Inkubační doba nemoci šílených krav je přibližně 4 až 5 let.

Otázka: Jak snadno může skot starý 4~5 let onemocnět nemocí šílených krav?

Odpověď: Skot starý 4 až 5 let může onemocnět nemocí šílených krav velmi snadno.

Otázka: Jak nemoc šílených krav ovlivnila odvětví chovu skotu?

Odpověď: Nemoc šílených krav poškodila odvětví chovu skotu. Některé potraviny byly vyrobeny ze skotu, který měl tuto nemoc. V Anglii, která byla nejvíce postižena, bylo nakaženo více než 179 000 kusů dobytka a ve snaze zbavit se této nemoci jich bylo zabito 4,4 milionu.

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE): příčiny, příznaky a kontrolní opatření

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/60410

Sdílet