Lady Penrhyn (loď)
Lady Penrhyn byla jednou ze šesti transportních lodí první flotily. První flotila převážela trestance a vojáky do Austrálie, kde měli založit trestaneckou kolonii. Lodě vypluly z Anglie v květnu 1787 a do Austrálie dorazily v lednu 1788. Tím začalo evropské osídlování Austrálie.
Lady Penrhyn byla loď o výtlaku 338 tun, které velel William Cropton Server. Loď byla postavena na Temži v roce 1786. Na délku měřila 103 stop (31 m) a na šířku 27 stop (8 m). majiteli lodi byli kapitán William Server a výrobce sušenek William Curtis. Měli smlouvu s britskou vládou na přepravu trestanců. Majitelé dostávali zaplaceno 10 šilinků za tunu měsíčně. Museli souhlasit s tím, že vězni budou v bezpečí. Loď přepravila 101 odsouzených žen do Nového Jižního Walesu. Odsouzené ženy byly zabezpečeny pouty i řetězy.
Po cestě první flotilou byla lady Penrhyn smluvně vázána na práci pro Východoindickou společnost. Ze Sydney odjela 5. května 1788 do Číny pro náklad čaje. Lady Penryhn se vrátila do Anglie v srpnu 1789.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byla Lady Penrhyn?
Odpověď: Lady Penrhyn byla jednou ze šesti trestaneckých transportních lodí první flotily, která převážela trestance a vojáky do Austrálie, kde měli založit trestaneckou kolonii.
Otázka: Kdo byl kapitánem lodi Lady Penrhyn?
A: Kapitánem lodi Lady Penrhyn byl William Cropton Server.
Otázka: Jak velká byla loď Lady Penrhyn?
Odpověď: Lady Penrhyn byla loď o výtlaku 338 tun, která byla 103 stop dlouhá a 27 stop široká.
Otázka: Kdo byli majitelé lodi Lady Penrhyn?
A: Majiteli lodi Lady Penrhyn byli kapitán William Server a výrobce sušenek William Curtis.
Otázka: Jak byly odsouzené ženy během plavby zabezpečeny?
Odpověď: Odsouzené ženy byly zajištěny pouty i řetězy.
Otázka: Kam se Lady Penrhyn vydala po plavbě první flotily?
Odpověď: Po cestě první flotily měla Lady Penrhyn smlouvu na práci pro Východoindickou společnost. Ze Sydney odjela 5. května 1788 do Číny pro náklad čaje.
Otázka: Kdy se Lady Penrhyn vrátila do Anglie?
Odpověď: Lady Penrhyn se vrátila do Anglie v srpnu 1789.