Korejský průliv (korejsky 대한해협, Daehan Haehyeop), známý také jako Cušimský průliv, je úzký průliv mezi Japonskem a Jižní Koreou. Název se používá ve dvou významech: označuje moře mezi Koreou a ostrovem Cušima, a také obecně širší oblast mezi Koreou a ostrovem Kjúšú.

Úžina spojuje Východočínské a Japonské moře v severozápadní části Tichého oceánu. Ostrov Cušima leží mezi západním průlivem (Korejský průliv) a východním průlivem (Cušimský průliv).

Poloha a členění

Korejský průliv je součástí důležitého námořního koridoru mezi Korejským poloostrovem a japonskými ostrovy. Tradičně se rozlišují dvě hlavní části: západní úsek (často nazývaný Korejský průliv) a východní úsek (obvykle označovaný jako Cušimský průliv). Mezi těmito dvěma částmi se nachází ostrov Cušima, který odděluje kanály.

Hydrologie a proudy

Průliv je ovlivněn teplým mořským proudem z oblasti Kurošiо (Kuroshio), známým jako Tsushima Current, který přináší teplou, slanou vodu z jižnějších oblastí. Díky tomu má oblast mírnější mořské podmínky než přilehlé mírné šířky. V průlivu se vyskytují silné a proměnlivé proudy a proudění, které ovlivňují plavbu, rozmístění planktonu i migrační trasy ryb.

Doprava a význam

Korejský/Cušimský průliv je jednou z frekventovaných mezinárodních námořních tras. Prochází tudy nákladní lodě, tankerová doprava i trajektové spojení mezi Japonskem a Koreou (např. pravidelné trajekty spojující jihokorejské přístavy s japonskými přístavy na Kjúšú). Průliv má proto velký ekonomický význam pro obchod, dopravu energie a regionální propojení.

Historický a strategický význam

Oblast průlivu má i významnou historickou roli. Nejznámější událostí je námořní bitva u Cušimy (1905) mezi japonským a ruským loďstvem během rusko-japonské války, která rozhodujícím způsobem ovlivnila mocenské poměry v regionu. Dnes má průliv strategický význam pro námořní bezpečnost, cvičení a kontrolu přístupových cest k pobřežím Koreje a Japonska.

Ekologie a rybolov

Oblast je bohatá na mořský život. Díky přítoku živin a teplým proudům jsou zde produktivní rybolovné oblasti, kde se loví řada druhů úlovků důležitých pro místní ekonomiku. Vyskytují se zde i různé druhy mořských savců, ptáků a korýšů. Zároveň oblast čelí ekologickým tlakům — znečištění od lodní dopravy, tlak na rybí populace a vliv rozvoje přístavů.

Pobřeží a přístavy

Pobřeží Korejského průlivu na obou stranách hostí významné přístavy a města. Na jihokorejské straně patří mezi nejvýznamnější přístav Busan, na japonské straně jsou důležité přístavy a města na ostrově Kjúšú a okolí. Trajektové a nákladní linky zajišťují každodenní propojení přes průliv.

Bezpečnost plavby

Při plavbě v průlivu je třeba počítat s proměnlivými proudy, silným námořním provozem a místy i omezenou viditelností způsobenou mlhami či bouřemi. Námořní orgány obou států spolupracují na řízení dopravy, záchranných operacích a monitoringu životního prostředí.

Význam Korejského/Cušimského průlivu spočívá v jeho roli jako klíčového námořního koridoru spojujícího dvě velké mořské oblasti, v bohatství mořských zdrojů a v historicko-strategickém postavení mezi Koreou a Japonskem.