Konflikt v Kašmíru

Konflikt začal během rozdělení Indie (1947-48). Dne 20. října 1947 vtrhli do Kašmíru příslušníci kmenů podporovaní Pákistánem. Mahárádža Džammú a Kašmíru se nejprve bránil, ale 27. října požádal o pomoc generálního guvernéra Louise Mountbattena, který souhlasil pod podmínkou, že panovník přistoupí k Indii. Jakmile byly podepsány dokumenty o přistoupení k Indii, vstoupili indičtí vojáci do Kašmíru s rozkazem zastavit další okupaci, ale nesměli ze státu nikoho vyhnat. Indie se obrátila na Organizaci spojených národů. Rezoluce OSN požádala Pákistán, aby vyklidil oblasti, které okupoval, a požádala Indii, aby pomohla plebiscitní komisi OSN uspořádat plebiscit, který by určil vůli lidu. Pákistán odmítl okupované oblasti vyklidit.

V letech 1947-8 vedly Indie a Pákistán první válku o Džammú a Kašmír. Pod dohledem Organizace spojených národů se dohodly na příměří podél linie, která ponechala třetinu státu - zahrnující území, které Pákistán nazývá Azad Džammú a Kašmír, a severní oblasti pod správou Pákistánu a dvě třetiny, Džammú, Ladakh a Kašmírské údolí, pod kontrolou Indie. V roce 1972 byla linie příměří na základě dohody ze Simly přejmenována na linii kontroly.

Ačkoli Indie tvrdí, že celý stát je součástí Indie, je připravena akceptovat linii kontroly jako mezinárodní hranici s možnými úpravami. USA i Spojené království se rovněž vyslovily pro to, aby se kontrolní linie stala mezinárodně uznávanou hranicí.

Pákistán však linii kontroly jako hranici důsledně odmítá, protože převážně muslimské Kašmírské údolí by zůstalo součástí Indie. Formalizace současného stavu rovněž nebere v úvahu aspirace Kašmířanů, kteří od roku 1989 bojují za nezávislost celého státu nebo jeho části.

Spor o vodu

Dalším důvodem sporu o Kašmír je voda. V Kašmíru pramení mnoho řek. Některé z nich jsou přítoky povodí Indu, například řeky Jhelum a Chenab. Ty tečou do Pákistánu a používají se tam k zavlažování. Jiné řeky, například Ravi, Beas a Sutlej, tečou do severní Indie.

Jedním z důvodů vzniku konfliktu je skutečnost, že na základě rozhodnutí o hranicích z roku 1947 lze mnoho pákistánských zavlažovacích systémů kontrolovat z Indie. Pákistán se obával, že by Indie mohla zastavit tok řek, které pramení v Indií kontrolovaném Kašmíru a tečou do Pákistánu. To by poškodilo pákistánské agrární hospodářství. Smlouva o vodách Indu podepsaná v roce 1960 vyřešila většinu těchto sporů ohledně sdílení vody.

Kašmír je dnes rozdělen takto:

• Indická republika kontroluje stát Džammú a Kašmír. Skládá se z oblasti Džammú, Kašmírského údolí a Ladaku. Pákistán jej označuje jako Indií okupovaný Kašmír nebo Indií kontrolovaný Kašmír, případně Indií anektovaný Kašmír a Indií držený Kašmír.
• Území známá jako Severní oblasti a Azad Džammú a Kašmír spravuje Pákistán. Islámábád je nazývá Kašmír spravovaný Pákistánem. Indie je označuje jako Kašmír spravovaný Pákistánem.
• Oblast zvaná Aksai Chin je pod kontrolou Číny. Čína rovněž kontroluje území, které získala od Pákistánu, zvané Transkarakoramský trakt. Legálnost této výměny Indie zpochybňuje.
• Ledovec Siachen je v současnosti sporným územím, Indie kontroluje ledovec, Pákistán údolí pod ním.
• Transkarákorámský trakt je oblast, kterou Pákistán daroval Číně 3. března 1963. Pákistán tvrdí, že tato oblast byla neobydlená, takže s tím není žádný problém. Indie si tuto oblast nárokuje jako součást svého státu Džammú a Kašmír.

Kašmír je již více než 60 let ohniskem napětí mezi Indií a Pákistánem. V současné době je oblast rozdělena na dvě části, z nichž jednu okupuje Indie a druhou vojensky spravuje Pákistán. Indie by ráda tento status quo formalizovala a učinila z něj uznávanou mezinárodní hranici. Pákistán a kašmírští aktivisté však tento plán odmítají, protože si oba přejí větší kontrolu nad regionem.

Stejně jako v případě jiných sporných území vydávají jednotlivé vlády mapy, na nichž jsou jejich nároky v Kašmíru zobrazeny jako součást jejich území, bez ohledu na skutečnou kontrolu. V Indii je nezákonné vyloučit z mapy celý Kašmír nebo jeho část. V Pákistánu je rovněž nezákonné nezahrnout stát Džammú a Kašmír. Nezúčastněné strany často používají jako zobrazené hranice linii kontroly a linii skutečné kontroly, jak je tomu v CIA World Factbook, a region je často vyznačen hashmarky, ačkoli indická vláda se proti takovým praktikám striktně staví. Když společnost Microsoft vydala mapu v systému Windows 95 a MapPoint 2002, vyvolala kontroverzi, protože nezobrazovala části Kašmíru jako součást Indie, jak tvrdí Indie. Všechny neutrální společnosti však tvrdí, že se řídí mapou OSN, a více než 90 % všech map obsahujících území Kašmíru jej zobrazuje jako sporné území.