Ableismus

Formy ableismu

Ableismus má na celém světě mnoho podob. Někdy se ableismus děje způsobem, který má být zraňující. Jindy se lidé chovají ableisticky, i když se snaží být milí. Oba tyto typy ableismu jsou škodlivé.

Společnost není stavěna pro lidi se zdravotním postižením. Například existuje spousta obchodů, které nejsou přístupné pro lidi na vozíku, protože člověk, který obchod vytvářel, byl zdravý, takže nepočítal s tím, že se v něm lidé na vozíku nebudou moci pohodlně pohybovat, nebo na to myslel, ale nezajímalo ho to.

Osoby se zdravotním postižením jsou často oběťmi zneužívání. Lidé, kteří je zneužívají, jsou obvykle lidé bez postižení. Mohou být zneužíváni, protože je jejich postižení činí zranitelnými. Někdy je člověk zneužíván jen proto, že je zdravotně postižený. Tomu se říká trestný čin z nenávisti vůči zdravotně postiženým. Trestný čin z nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením může mít podobu vraždy. Mnoho těchto vražd mají na svědomí pečovatelé, například matky osob se zdravotním postižením. Trestný čin z nenávisti se nemusí týkat přímo osoby. Někdo může například napsat na auto osoby se zdravotním postižením hanlivý nápis, aby se tato osoba cítila špatně kvůli tomu, že je zdravotně postižená. Ve Spojeném království je každoročně nahlášeno mnoho tisíc trestných činů z nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením. Trestné činy z nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením často nejsou hlášeny. To znamená, že statistické údaje vytvářejí dojem, že problém je menší, než ve skutečnosti je.

Častým způsobem zneužívání osob se zdravotním postižením je "šikana osob se zdravotním postižením". Lidé si myslí, že šikana je něco, co se děje jen dětem ve škole a není to nic vážného. Není to pravda. K šikaně dochází u lidí všech věkových kategorií. Šikana způsobuje dlouhodobé psychické problémy, například nízké sebevědomí. Někteří lidé se kvůli šikaně zabijí. Mencap, charitativní organizace, která pomáhá lidem s mentálním postižením, se v průzkumu zeptala více než 500 postižených dětí a mladých lidí na šikanu. Osm z deseti dětí s mentálním postižením uvedlo, že jsou šikanovány a bojí se chodit ven, protože se bojí, že budou šikanovány.

Více než 90 % lidí s vývojovým postižením je během svého života sexuálně zneužito. 49 % z nich je sexuálně zneužito více než desetkrát. Míra sexuálního zneužívání v běžné populaci je nižší.

81 % osob bez zdravotního postižení, které jsou ve věku, kdy se pracuje, má práci. 48 % osob se zdravotním postižením ve věku, kdy lidé pracují, má práci. 50 % osob se zdravotním postižením, které nemají práci, by chtělo mít práci, ale nemohou ji najít. Někdy lidé se zdravotním postižením nedostanou práci, i když jsou schopni ji vykonávat, protože lidé, kteří práci zadávají (zaměstnavatelé), si myslí, že lidé se zdravotním postižením nejsou tak dobří jako lidé bez postižení.

Angličtina je kritizována za to, že je "ableistická". Mladí lidé například někdy říkají, že něco je "retardované", a přitom tím myslí, že je to špatné. To může být pro osoby se zdravotním postižením urážlivé.

Za druhé světové války nacisté zavraždili mnoho tisíc postižených lidí. Nacisté to dělali proto, že věřili v nedobrovolnou eutanazii a násilnou eugeniku, což je filozofie, která prosazuje rozmnožování lidí s "žádoucími" vlastnostmi a odrazuje od rozmnožování lidí s "nežádoucími" vlastnostmi. Domnívali se, že postižení jsou špatní a postižení lidé jsou pro společnost přítěží. Mnoho lidí těmto věcem stále věří. V roce 2013 jeden britský radní Colin Brewer prohlásil, že postižené děti "by se měly utratit", aby se ušetřily peníze. Byl shledán vinným z pochybení, ale rada ho nemohla vyhodit.

Postižení lidé jsou někdy násilně sterilizováni. To je často nezákonné, protože reprodukce je považována za lidské právo. Podle deníku The Telegraph je ve Spojeném království legální podstoupit potrat až do 40. týdne těhotenství, pokud je plod postižený. Někteří lidé tvrdí, že by se tento zákon měl změnit.

V roce 2011 vyšla kniha s názvem Scapegoat: Why we are failing disabled people (Obětní beránek: Proč selháváme u lidí s postižením). Autorkou knihy je Katharine Quarmbyová. Pojednává o zločinech z nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením ve Spojeném království.