Druhá generace herních konzolí (1976–1984): Atari 2600, Intellivision a další

Druhá generace herních konzolí (1976–1984): historie, bestseller Atari 2600, Intellivision, Odyssey 2 a ColecoVision – vývoj, prodeje a krach videoher 1983.

Druhá generace herních konzolí začala v roce 1976 uvedením na trh zařízení Fairchild Channel F a později také pokročilého programovatelného videosystému 1292 společnosti Radofin Electronics. Tato éra, někdy nazývaná „raná 8bitová éra“, znamenala přechod od dedikovaných herních zařízení (s vestavěnými hrami) k platformám založeným na vyměnitelných cartridgích, což umožnilo výrazně větší rozmanitost a rychlejší vývoj herního trhu. Ve druhé generaci vyšlo mnoho různých konzolí, z nichž nejpopulárnější po většinu období byla Atari 2600. Mezi další významné systémy patřily Intellivision, Odyssey 2 a ColecoVision.

Technické rysy a inovace

Druhá generace přinesla několik technických novinek, které formovaly budoucnost videoher:

• Cartridge (ROM karty) – hry byly distribuovány na vyměnitelných cartridgích, což umožnilo širší knihovnu titulů pro jednu konzoli a vznik trhu s třetími stranami vývojářů.
• Speciální řadiče – jednotlivé konzole nabízely charakteristické ovladače: jednoduchý jednosměrný joystick a jeden tlačítko u Atari 2600, numerické klávesnice a programovatelná tlačítka u Intellivision, stejně jako arcade‑styl joystick u ColecoVision.
• Různé mikroprocesory a grafické čipy – systémy používaly odlišné architektury (např. Fairchild Channel F s čipem F8, Atari 2600 s MOS 6507, ColecoVision se Zilog Z80 a Intellivision s procesorem General Instrument), což vedlo k rozdílům ve schopnostech zvuku a grafiky.
• Vznik prvních velkých herních franšíz a portů – vznikaly porty arkádových hitů do domácích podmínek (někdy s výraznou ztrátou kvality) a nové originální tituly, které se staly populárními domácími hrami.

Hlavní konzole druhé generace

• Fairchild Channel F – průkopnická cartridge konzole z roku 1976; přinesla programovatelné hry a některá inovativní řešení řízení. Prodeje byly relativně malé v porovnání s pozdějšími hitovkami (odhady přibližně 250 000 prodaných kusů).
• Atari 2600 – komerčně nejúspěšnější systém této generace; silná knihovna titulů a masivní marketing vedly k odhadovaným celkovým prodejům řádu desítek milionů kusů (často uváděný údaj okolo 30 milionů jako orientační odhad životních prodejů).
• Intellivision – konkurent od Mattel s lepší grafickou a zvukovou kvalitou než některé jiné konzole té doby, charakteristické ovládání a حصba her orientovaných více směrem „domácí konzole s klávesnicí“; odhady celkových prodejů se pohybují kolem 3 milionů kusů.
• ColecoVision – snažil se věrněji přinést arkádový zážitek domů a díky silným portům a titulům dosáhl solidních prodejů (odhady kolem 2 milionů kusů).

Příčiny krachu videoher v letech 1983–1984

Rok 1983 znamenal prudké ochlazení trhu a následný krach, který ukončil éru mnoha konzolí druhé generace. Mezi hlavní příčiny patřily:

• Nasycení trhu – v krátké době se na trh dostalo příliš mnoho konzolí a titulů, což vedlo k přebytku a klesající poptávce.
• Kvalita her – velké množství rychle vyrobených a špatně zpracovaných her (často nevýrazné nebo chybové porty známých arkád) podkopalo důvěru zákazníků.
• Ekonomické faktory – recese v některých regionech a obavy spotřebitelů vedly k nižší ochotě utrácet za zábavu.
• Konkurence domácích počítačů – levné a univerzálnější domácí počítače (např. Commodore, Sinclair, atd.) nabídly širší využití než uzavřené herní konzole.
• Návraty a ztráty pro maloobchodníky – obchodníci zahlceni neprodejným zbožím vraceli produkty výrobcům, což zhoršilo finanční situaci firem.

Tento kolaps trhu vedl k bankrotům a restrukturalizacím herních firem a vytvořil prostor pro novou generaci konzolí a firem, které následně předefinovaly odvětví.

Dědictví a přechod k další generaci

Přes krach zanechala druhá generace trvalé dědictví: standard cartridge, vznik prvních velkých vývojářů třetích stran (např. Activision vzniklá bývalými vývojáři Atari), formování obchodních modelů a očekávání hráčů ohledně domácího herního zážitku. Po přelomu 80. let se trh postupně konsolidoval a v polovině 80. let (s příchodem systémů nové generace, mezi nimi zejména Nintendo Entertainment System) došlo k oživení a novému nastartování průmyslu.

Odhady prodejů

Odhady celkových prodaných kusů konzolí druhé generace (orientační):

• Atari 2600: cca 30 milionů kusů (orientační odhad životních prodejů)
• Intellivision: cca 3 miliony kusů
• ColecoVision: cca 2 miliony kusů
• Fairchild Channel F: cca 250 000 kusů

Tyto čísla jsou přibližné a liší se podle zdrojů; dávají však představu o relativní popularitě jednotlivých systémů v době, kdy herní průmysl rychle rostl i následně upadal, aby se nakonec proměnil v odvětví, které známe dnes.

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdy začala druhá generace herních konzolí?

Otázka: Které konzole zahájily druhou generaci?

Otázka: Jak se někdy nazývá druhá generace?

Otázka: Která konzole byla během druhé generace nejoblíbenější?

Otázka: Kdy skončila druhá generace?

Otázka: Kolik kusů Atari 2600 se prodalo v roce 2004?

Otázka: Kolik kusů hry Intellivision se prodalo v roce 1990?

Hledání podle dopisu