Harry Power (1819–1891), narozený 18. května 1819 ve Waterfordu v Irsku jako Henry Johnson, patřil mezi známé a často zmiňované postavy období australských bushangerem. Po příchodu do Austrálie si vybudoval pověst drsného a zkušeného lovce koní a lupiče, a podle většiny historiků sehrál důležitou roli jako učitel a vzor mladého Neda Kellyho, který se později stal jedním z nejslavnějších bushrangerů Austrálie.

Transport a raný pobyt v Austrálii

Power byl odsouzen za krádež uzdy a sedla a poslán na sedm let do Van Diemen's Landu (dnešní Tasmánie). Po propuštění v roce 1848 se přestěhoval do státu Victoria, kde si v Geelongu založil živnost – obchod s koňmi. Zkušenosti s koňmi a znalost venkovské krajiny mu později velmi pomohly při životě bushrangera.

Loupeže, zlatá horečka a první zatčení

Během období zlaté horečky se Power uchýlil k životu na okraji zákona a vydal se do oblasti Maryborough hledat zlato i příležitosti k trestné činnosti. V březnu 1855 se při pokusu o zatčení za krádež koně dostal do potyčky s policisty a během incidentu byl jeden z policistů zabit. Po dopadení byl odsouzen a poslán do žaláře, kde si odpykal další trest – v jednom z hlavních vězení v Melbourne, HM Prison Pentridge.

Útěky, činnost v severní Victori

Powerova kariéra lupiče nebyla jednoduchá: v roce 1862 se mu podařilo uprchnout z Pentridge a uchýlil se do severní části státu Victoria. Zde se seznámil s rodinami Kelly, Quinn a Lloyd, které žily v okolí a měly s lokálním osídlením a policií složité vztahy. Po znovuzatčení v okolí Beechworthu byl vrácen do vězení, odkud ale podnikl další útěk – z Pentridge uprchl znovu 19. února 1869.

Spolupráce s Nedem Kellym a působení jako bushranger

Jednou z nejznámějších kapitol Powerova života je jeho vztah s mladým Nedem Kellym. Ve třinácti letech Ned Kelly Powerovi pomáhal při několika loupežích v okolí Beechworthu, a právě od něj se údajně učil důležité dovednosti – ježdění, stopování, skrývání se v buši a obecné postupy, které později využil ve svém vlastním „povolání“. Power pak během svého pobytu v severní Victorii provedl podle dobových zpráv více než 600 přepadení a loupeží; tyto počty jsou v období legendami opředeny, ale dokumentují jeho intenzivní aktivitu jako bushrangera.

Jako úkryt využíval jeskyni nad meandrem řeky King, která je dodnes známá jako Powerova vyhlídka. Z tohoto místa měl dobrý rozhled do okolí a mohl snadno sledovat pohyb koňských stád i průjezdných cest. Policie vypsala na jeho dopadení odměnu 500 ₤ – značná částka pro tehdejší dobu. Po udání svého úkrytu (údajně Jamesem Quinnem, strýcem Neda Kellyho) byl Power opět zajat a odeslán do vězení.

Pozdní léta a smrt

V roce 1877 byl propuštěn z vězení, údajně z důvodů obav o jeho zdravotní stav. Po propuštění se snažil žít klidněji: pracoval na farmě v okolí Sunbury a později se živil i jako průvodce. V pozdějších letech byl zaměstnán jako průvodce na lodi zřízené jako muzeum trestanců, kde svými vzpomínkami a vyprávěním přispíval k dokumentaci dobových příběhů o trestanecké kolonii a životě bushrangerů. Dne 11. října 1891 byl nalezen utonulý v řece Murray poblíž Swan Hill; okolnosti jeho smrti byly komentovány různě – od nehodné události po možné následky opotřebeného těla a zdravotních potíží.

Odkaz

  • Harry Power patří mezi postavy, které pomohly formovat legendu australských bushrangerů – ztělesňoval kombinaci dovedností, drsnosti a schopnosti přežít v buši.
  • Jeho vztah s Nedem Kellym je často zmiňován jako klíčový moment v Kellyho vývoji; Powerovy metody a zkušenosti měly vliv na mladého Kellyho, který se později proslavil svými ozbrojenými akcemi a střetem s policií.
  • Powerův život ilustruje témata doby – transporty z Evropy do Austrálie, tvrdé podmínky v trestaneckých koloniích, zlatou horečku a napjaté vztahy mezi kolonisty, původními osadníky a orgány práva.

Harry Power zůstává dodnes předmětem zájmu historiků i veřejnosti – jeho život a činy jsou připomínány v místních muzeích, historických prohlídkách i v populární kultuře jako součást širšího příběhu australského venkova 19. století.