Velký skok vpřed
Velký skok vpřed (čínsky: 大跃进; pinyin: Dàyuèjìn) byl plán, který byl vytvořen s cílem zvýšit čínskou ekonomiku a průmysl. Byl zahájen komunistickým vůdcem předsedou Mao Ce-tungem v roce 1958 a ukončen v roce 1961. Velký skok nepřinesl industrializaci a hladomor, který způsobil, zabil miliony lidí. Někteří lidé ho považují za největší hladomor v dějinách.
Zemědělství a farmy
Mao chtěl, aby Čína byla schopna vyrábět potraviny pro svou zemi a potraviny na vývoz; chtěl také, aby Čína vyráběla velké množství zboží. Za tímto účelem zahájil Velký skok vpřed. Někteří lidé byli nuceni odevzdat svou půdu vládě. Mnoho lidí muselo pracovat na farmách pro vládu, kterým se také říkalo zemědělská družstva. Později se tato družstva spojila a zapojily se do nich tisíce lidí. V roce 1958 bylo v těchto družstvech devadesát osm procent (98 %) lidí, kteří pracovali na farmách.
V roce 1958 byla dobrá úroda. V následujícím roce se to však začalo měnit.
Lidé věřili, že sázet rostliny blízko sebe je dobré. Rostliny však nerostly tak dobře, když byly blízko sebe. To vedlo v roce 1959 k nižší úrodě obilí. Poté byla úroda špatná také proto, že zdroje nebyly dobře využívány. To trvalo přinejmenším do roku 1961.
Průmysl
Změna vČíně byla naplánována. Mao chtěl, aby Čína měla do patnácti let větší průmyslovou produkci než Británie. Později to zkrátil na jeden rok. Pokud se lidem rychlé tempo harmonogramu nelíbilo, byli obvykle zabiti. Do roku 1958 bylo zabito 550 000 lidí, protože nesouhlasili s vládou.
Protože vláda utratila hodně peněz za průmysl, zvýšila zadlužení země. Aby bylo možné splnit výrobní cíle, postavilo si mnoho lidí vysoké pece na dvorku. Snažili se tak vyrábět železo na výrobu nástrojů. To se však příliš nedařilo. Lidé nakonec tavili dobré věci a měnili je v nepoužitelné.
Hladomor
Vůdci mezi sebou soutěžili, kdo toho dokáže vyrobit víc. To vedlo k tomu, že se na farmy zapomnělo. Vůdci také lhali o množství pěstovaných plodin. Říkali vládě, že vydělávají více, než ve skutečnosti. V roce 1959 začaly zemi docházet potraviny. Důvodem byl prodej obilí do jiných zemí. Tento problém se ještě zhoršil, protože produkce zemědělských podniků klesala. Lidé také nesměli opustit oblasti, ve kterých žili. To znamenalo, že nemohli hledat potraviny na jiných místech. V některých vesnicích umírala čtvrtina nebo třetina lidí. Dívky a staří lidé byli podvyživení. Jako první umírali kojenci a velmi staří lidé.
Předpokládá se, že hladomor zabil 16,5 až 40 milionů lidí.
Následky
Vláda se snažila hladomor zastavit zrušením objednávek technologií. Místo toho dovážela potraviny, aby je lidé mohli jíst. Po skončení Velkého skoku však čínská ekonomika nadále klesala. Dělníci byli ve stresu a Sovětský svaz zrušil svou podporu Číně. Mao použil kulturní revoluci, aby potrestal ty, kteří podle něj neúspěch způsobili.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byl Velký skok vpřed?
Odpověď: Velký skok vpřed byl plán vytvořený předsedou Mao Ce-tungem s cílem zvýšit čínskou ekonomiku a průmysl.
Otázka: Kdy Velký skok začal a kdy skončil?
Odpověď: Velký skok začal v roce 1958 a skončil v roce 1961.
Otázka: Byl Velký skok úspěšný?
Odpověď: Ne, Velký skok nepřinesl industrializaci a vyústil v hladomor, který zabil miliony lidí.
Otázka: Jaký význam má Velký skok v dějinách Číny?
Odpověď: Velký skok je významný, protože měl zničující dopad na čínské hospodářství a obyvatelstvo. Vedl k jednomu z největších hladomorů v dějinách.
Otázka: Kdo byl zodpovědný za zahájení Velkého skoku?
Odpověď: Za zahájení Velkého skoku byl zodpovědný předseda Mao Ce-tung.
Otázka: Jaký byl účel Velkého skoku?
Odpověď: Účelem Velkého skoku bylo zvýšit čínskou ekonomiku a průmysl.
Otázka: Kdy došlo k hladomoru v důsledku Velkého skoku?
Odpověď: Hladomor Velkého skoku nastal v letech 1958 až 1961, kdy byl realizován Velký skok.
