Ghůl je příšera ze starých arabských pověstí, známá především tím, že obývá hřbitovy, pusté oblasti a okraje osídlených míst. Anglické slovo pochází přímo z arabského názvu této bytosti: Ghoul je odvozen od slova الغول ghūl, což doslova znamená "démon". V lidových vyprávěních je ghúl často popisován jako ďábelský druh džina nebo bytost spojená s Iblisem; v některých pramenech se traduje, že právě on ghúly zplodil nebo stvořil.
Původ a etymologie
Slovo ghūl má kořeny v arabské mytologii a do evropských jazyků proniklo přes překlady a úpravy lidových i literárních děl (přes francouzštinu a další jazyky) v 18. století. V arabských a blízkovýchodních tradicích existují různé verze původu a povahy ghúlů – od čistě démonických bytostí až po formy džinů nebo zlověstných duchů spojených s opuštěnými místy.
Popis a chování
V běžných pověstech se ghúl objevuje jako noční tvor, který láká nepozorné pocestné do pouště nebo temných míst, aby je následně zabil a sežral. Často mění podobu a vyskytují se popisy, že nabývá tvaru zvířat – nejčastěji hyeny nebo jiných dravých zvířat, ale může vypadat i jako člověk. Ghúlové jsou připisováni schopnosti měnit podobu a klamat své oběti.
Mezi typické činnosti ghúlů patří:
- vykrádání hrobů a znesvěcování mrtvých,
- požírání těl zemřelých,
- únosy a zabíjení malých dětí,
- úklady vůči pocestným nebo osamělým poutníkům na pustinách.
Kvůli zvyku lovit mrtvé se slovo ghúl někdy používá přeneseně pro označení člověka, který vykrádá hroby, nebo pro někoho, kdo má zálibu v makabrózních věcech.
Různé formy a místní varianty
V různých jazycích a regionech se vyskytují odlišné tvary jména: ženský tvar je v některých dialektech uváděn jako "ghouleh" (viz lidové zpracování a tradice), množné číslo se někdy uvádí jako "ghilan". Lokální pověsti mohou ghúly označovat za samostatnou rasu démonů, jindy jsou považováni za typ zlomyslného džina či ducha.
Kulturní vliv a moderní zobrazování
Obraz ghúla pronikl do evropské kultury přes překlady arabských pohádek a pověstí (např. sbírky jako Tisíc a jedna noc) a později do literatury a folklóru. Do angličtiny se termín dostal z arabštiny přes evropské jazyky a postupně získal i obecné, obrazné významy (např. "ghoul" jako morbidně zvědavá osoba nebo hrobník). V moderní literatuře a populární kultuře se ghúl objevuje v různých podobách: H. P. Lovecraft a další autoři jej zpracovali do podoby podzemních tvorech skloněných k pojídání mrtvých, v hrách na hrdiny (např. Dungeons & Dragons) se ghúlové často objevují jako nemrtví nebo paralyzující bestie s chutí na lidské maso.
Hvězda Algol nese své jméno podle tohoto tvora – arabský název hvězdy byl historicky spojován s démonickými představami a proměnlivostí jejího jasu, což vedlo k asociaci s hrůzostrašným tvorem.
Současné vnímání
Dnes ghúl zůstává součástí folklorní imaginace a zároveň symbolem pro vše, co je spojeno s hrobkami, tajemnem a kanibalismem v mýtech. V moderních zpracováních se jeho podoba značně liší podle autora: může jít o čistě démonickou bytost, o zombiem podobného nemrtvého, nebo o proměnlivého tvora s psychologickými a sociálními významy (např. jako metafora pro morbidní zvědavost nebo bezohledné chování).
V souhrnu je ghúl bohatý folklorní motiv s mnoha místními variantami a dlouhým vlivem na literaturu, jazyk i populární kulturu. Jeho pověst jako loupežníka hrobů a pojídače mrtvých ho učinila trvalým symbolem hrůzy v arabském i světovém vyprávění.