Fátimovský chalífát

Fátimovskému chalífátu vládla dynastie al-Fátimíjůnů (arabsky: الفاطميون) od 5. ledna 909 do roku 1171. Byla to arabská šíitská dynastie, která vládla čtvrtému a poslednímu arabskému chalífátu. V různých obdobích patřily k chalífátu různé oblasti Maghrebu, Egypta a Levanty.

Hlavním městem se stala egyptská Káhira. Pro občany tohoto chalífátu se někdy používá také výraz fátimovci. Vládnoucí elita patřila k ismailitské větvi ší'itismu. Vůdci byli rovněž šíitští ismáílitští imámové. Pro ismá´ílitské muslimy měli náboženský význam. Jsou také součástí řetězce držitelů úřadu chalífy, což je podle většiny muslimů jediné období, kdy byly šíitský imámát a chalífát do jisté míry spojeny. Existovala pouze jedna další výjimka: chalífát samotného Alího.

Fatimovci byli proslulí náboženskou tolerancí vůči jiným než islámským sektám, stejně jako vůči Židům, maltským a koptským křesťanům, ale přesto existovaly výjimky.

Vzestup Fatimidů

Fatimovci pocházeli z Ifríkíje, dnešního Tuniska a východního Alžírska. Dynastii založil v roce 909 ˤAbdullāh al-MahdīBillah, který svůj nárok legitimizoval původem od Mohameda prostřednictvím své dcery Fátimy as-Zahry a jejího manžela ˤAlīho ibn-Abī-Tāliba, prvního šítského imáma, odtud název al-Fátimiyyūn "Fatimidové".

Abdulláh al-Mahdí brzy ovládl celý střední Maghreb, oblast zahrnující dnešní Maroko, Alžírsko, Tunisko a Libyi, které vládl z Mahdie, svého nově vybudovaného hlavního města v Tunisku.

Mešita Al-Hakima, šestého chalífy

Rozpad a pád

Ve 40. letech 10. století vyhlásili Ziridové (správci severní Afriky pod vládou Fátimovců) nezávislost na Fátimovcích a přestoupili na sunnitský islám, což vedlo k ničivým invazím Banu Hilal. Zhruba po roce 1070 byla pozice Fatimidů na pobřeží Levanty a v některých částech Sýrie zpochybněna nejprve tureckými (seldžuckými) nájezdy a poté křížovými výpravami, takže se území Fatimidů zmenšovalo, až se skládalo pouze z Egypta.

Po rozpadu fátimovského politického systému v 60. letech 11. století nechal zengidský vládce Núr ad-Dín v roce 1169 svého generála Širkuha zmocnit se Egypta od vezíra Šavara. Širkuh zemřel dva měsíce po převzetí moci a vládu převzal jeho synovec Saladin. Tím začala kurdská dynastie Ajjúbovců.

Fatimidští chalífové

Abú Muḥammad ˤAbdu l-Lāh (ˤUbaydu l-Lāh) al-Mahdī bi'llāh (909-934) zakladatel dynastie Fatimidů
Abú l-Qásim Muḥammad al-Qā'im bi-Amr Allāh (934-946)
Abú Ṭāhir Ismā'il al-Manṣūr bi-llāh (946-953)
Abú Tamím Ma'add al-Mu'izz li-Dīn Alláh (953-975) Za jeho vlády je dobyt Egypt.
Abú Manṣūr Nizār al-'Azīz bi-llāh (975-996)
Abú 'Alí al-Manṣūr al-Ḥākim bi-Amr Allāh (996-1021)
Abú'l-Ḥasan 'Alī al-Ẓāhir li-I'zāz Dīn Allāh (1021-1036)
Abú Tamīm Ma'add al-Mustanṣir bi-llāh (1036-1094)
al-Musta'lī bi-llāh (1094-1101) Spory o jeho nástupnictví vedly k rozkolu Nizáríů.
al-Āmir bi-Aḥkām Allāh (1101-1130) Fatimidští vládci Egypta po něm nejsou mustaalskými taiyabi ismaility uznáváni jako imámové.
'Abd al-Majīd al-Ḥāfiẓ (1130-1149)
al-Ẓāfir (1149-1154)
al-Fá'iz (1154-1160)
al-'Áḍid (1160-1171).

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo vládl Fátimovskému chalífátu a kdy jeho vláda skončila?

Odpověď: Fátimovskému chalífátu vládla dynastie al-Fátimíjúnů od 5. ledna 909 do roku 1171.

Otázka: Jakým typem dynastie byl Fátimovský chalífát a jaké náboženství vyznávali?

Odpověď: Fátimovský chalífát byl arabskou šíitskou dynastií a vládnoucí elita patřila k ismailitské větvi šíitismu.

Otázka: Které oblasti byly během vlády Fátimovského chalífátu zahrnuty do jeho území?

Odpověď: K Fatimidskému chalífátu patřily různé oblasti Maghrebu, Egypta a Levanty.

Otázka: Kde se nacházelo hlavní město fátimovského chalífátu?

Odpověď: Hlavním městem fátimovského chalífátu se stalo egyptské město Káhira.

Otázka: Jaký je význam termínu Fatimovci?

Odpověď: Termín Fatimité se někdy používá pro označení občanů Fatimidského chalífátu.

Otázka: Jaký je náboženský význam vůdců fátimovského chalífátu?

Odpověď: Vůdci Fátimovského chalífátu byli šíitští ismá´ílští imámové a pro ismá´ílské muslimy měli náboženský význam.

Otázka: Byli Fátimovci tolerantní vůči jiným než islámským sektám a jiným náboženstvím?

Odpověď: Fatimovci byli známí svou náboženskou tolerancí vůči jiným než islámským sektám a také vůči židům, maltským a koptským křesťanům, ale přesto existovaly výjimky.