Osud (česky Osud) je opera českého skladatele Leoše Janáčka.
Janáček napsal tuto operu v letech 1903-1905. Jeho dcera Olga zemřela krátce předtím, než ji začal komponovat. V té době také právě dokončil operu Její pastorkyňa, která má pro mladou dívku v příběhu tragický konec.
Mladá dáma, která pro Janáčka napsala libreto, byla jednou z blízkých přítelkyň jeho dcery. Psala pod jménem Tálská. Janáček se domníval, že opera má autobiografické myšlenky. Chtěl také změnit psaní o prostých venkovských lidech, jak to udělal v Její pastorkyni, a tak lidé v příběhu Osudu patří k vyšším vrstvám, k bohaté společnosti.
Příběh opery je dost zvláštní a neuvěřitelný. Často se mu vytýká, že není logický. Příběh se skládá ze spousty drobných scén, díky nimž děj skáče. Jazyk libreta je velmi záměrně staromódní. Češi, kteří se touto operou zabývali, měli často pocit, že tento formální jazyk ztěžuje divákům porozumění. Někteří lidé měli pocit, že když se opera zpívá v jiných jazycích, je to někdy lepší, protože jazyk zní opravdověji.
Přestože se k opeře tyto výtky vztahují, patří k tomu nejlepšímu, co Janáček napsal.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo je autorem hudby k filmu Osud?
Odpověď: Autorem hudby k filmu Fate je Leoš Janáček.
Otázka: Kdy Janáček tuto operu napsal?
Odpověď: Janáček napsal Osud v letech 1903 až 1905.
Otázka: Co se stalo Janáčkově dceři, než začal komponovat Osud?
Odpověď: Janáčkova dcera Olga zemřela krátce předtím, než začal komponovat Osud.
Otázka: Kdo napsal libreto k Osudu?
Odpověď: Libreto k Osudu napsal jeden z blízkých přátel Janáčkovy dcery, píšící pod jménem Tálská.
Otázka: Proč chtěl Janáček ve své předchozí opeře změnit psaní o prostých venkovských lidech?
Odpověď: Janáček chtěl změnu oproti psaní o prostých venkovských lidech v předchozí opeře Její pastorkyňa.
Otázka: Proč byl příběh Osudu kritizován?
Odpověď: Příběh Osudu byl kritizován za to, že není logický a skládá se ze spousty drobných scén, díky nimž příběh skáče.
Otázka: Co se říká o jazyce libreta Osudu?
A: O jazyku libreta Osudu se říká, že je velmi záměrně staromódní a že je pro diváky těžko srozumitelný. Někteří lidé měli pocit, že když se opera zpívá v jiných jazycích, je to někdy lepší, protože jazyk zní opravdověji.