Daniel Gabriel Fahrenheit (24. května 1686 – 16. září 1736) byl německý fyzik a precizní výrobcem měřících přístrojů. Proslavil se přesnými přístroji, které vyrobil, a po něm je pojmenován stupeň Fahrenheita. Jako jeden z prvních dokázal spolehlivě měřit a standardizovat teplotu. Jeho teploměry zpočátku využívaly etylalkohol, později však přešel na použití rtuti. Když si přečetl článek Guillauma Amontonse o používání rtuti v barometrech, dostal nápad použít tuto látku i ve svých teploměrech. Kalibroval je podle nejnižší trvale dosažitelné teploty, kterou si uměl doma připravit (tzv. solný led), což odpovídá přibližně -17,8 °C.
Život a práce
Fahrenheit se narodil v Gdaňsku (Danzig) do rodiny německého původu. Jako mladý se *vyučil* v řemeslech spojených s výrobou skla a přesným zpracováním, což ho předurčilo k výrobě laboratorních přístrojů. V dospělosti žil a pracoval v Nizozemsku, kde si vybudoval pověst vynikajícího výroby termometrů, barometrů a dalších přístrojů používaných v laboratořích i v meteorologii. Byl znám svou pečlivostí při zpracování kapalinových stupnic a přesným ručním zhotovením trubic a měřicích systému.
Vynálezy a přístroje
Fahrenheit se zasadil o několik technických novinek a vylepšení měřících přístrojů. Kromě známého rtutového teploměru vyvinul také hydrometr pro měření hustoty kapalin, pyknometr pro přesné stanovení objemu a hustoty vzorků a hypsobarometr (altimetr založený na tlaku a bodu varu), které sloužily k měření nadmořské výšky a atmosférického tlaku. Jeho přístroje vynikaly přesností a opakovatelností výsledků, což přispělo k rozvoji experimentální fyziky a meteorologie v 18. století.
Fahrenheitova stupnice
Kolem roku 1714 začal Fahrenheit experimentovat s rtutí v uzavřených skleněných trubicích a postupně vypracoval vlastní teplotní stupnici. Stupnice, jak ji původně definoval, měla několik pevných bodů: 0 °F odpovídalo nejnižší pevně dosažitelné teplotě jeho slané ledové směsi, 32 °F byla označena jako bod tání vody (bod mrazu) a 212 °F jako bod varu vody za normálního atmosférického tlaku. Původní definice tělesné teploty byla u Fahrenheita blíže 96 °F; později byla stupnice upravena a tělesná teplota se udává přibližně 98,6 °F (≈ 37 °C).
Pro přehlednost: 0 °F ≈ −17,78 °C, 32 °F = 0 °C (bod mrazu), 212 °F = 100 °C (bod varu) při normálním tlaku. Fahrenheitova stupnice se dlouho používala v anglosaském světě a v některých oblastech je běžná dodnes (zejména ve Spojených státech); většina zemí však dnes používá stupnici Celsia.
Další objevy
V roce 1721 zjistil, že vodu lze ochladit pod bod mrazu, aniž by se skutečně změnila v led – jev známý jako podchlazení (supercooling). Tento poznatek měl význam pro fyziku fázových přechodů a pro pochopení chování kapalin při nízkých teplotách.
Dědictví
Fahrenheitův důraz na pečlivou kalibraci, používání rtuti v měřících přístrojích a standardizaci stupnic významně přispěl k rozvoji přesného měření v přírodních vědách. Jeho jméno zůstalo v názvu jedné z nejznámějších teplotních stupnic a jeho přístroje položily základy pro moderní laboratorní vybavení.
