Dub korkový (Quercus suber) je středně velký stálezelený dub. Roste v jihozápadní Evropě a severozápadní Africe.
Dorůstá až 20 m, ale ve svém původním prostředí obvykle není tak vysoký. Listy jsou 4-7 cm dlouhé, svrchu tmavě zelené, zespodu světlejší, okraje listů jsou často ohrnuté. Žaludy jsou 2-3 cm dlouhé.
Strom tvoří silnou, korkovitou kůru. Tato kůra může časem značně zesílit a každých 10-12 let se sklízí jako korek. Těžba korku strom nepoškozuje a nová vrstva korku dorůstá, takže se jedná o obnovitelný zdroj. Strom se hojně pěstuje ve Španělsku, Portugalsku, Alžírsku, Maroku, Francii, Itálii a Tunisku. Lesy korkových dubů v těchto zemích pokrývají přibližně 2,5 milionu hektarů. Na Portugalsko připadá 50 % světové sklizně korku. Korkové duby nelze v Portugalsku legálně kácet, s výjimkou kácení starých neproduktivních stromů v rámci lesního hospodářství.
Korkové duby se dožívají přibližně 150-250 let. Panenský korek (neboli "samčí" korek) je první korek vyřezaný z většinou 25letých stromů. Druhá sklizeň trvá dalších 10-12 let a strom může být za svůj život sklizen až desetkrát. Sklizeň korku probíhá zcela bez použití strojů.
Evropský korkový průmysl produkuje 340 000 tun korku ročně v hodnotě 1,5 miliardy eur. Pracuje v něm 30 000 lidí. Vinařské zátky představují 15 % hmotnosti korku, ale 66 % tržeb.
Korkové duby se někdy vysazují jako jednotlivé stromy. Svým majitelům tak poskytují malý příjem. Strom se někdy pěstuje také pro okrasu. Pravidelně se vyskytují kříženci s dubem tureckým (Quercus cerris), a to jak ve volné přírodě v jihozápadní Evropě, tak v pěstování; kříženec je znám jako dub Lucombeův (Quercus × hispanica).
Část korku se vyrábí také ve východní Asii z příbuzného čínského korkového dubu (Quercus variabilis).
