Popelka
"Popelka aneb Skleněný střevíček" je pohádka Charlese Perraulta. Poprvé vyšla anonymně v Paříži v roce 1697 v knize Histoires ou contes du temps passé (česky Příběhy nebo povídky minulých časů), sbírce osmi Perraultových pohádek.
Příběh vypráví o špatně vychované dívce, která s pomocí své kmotřičky víly cestuje na ples v dýňovém kočáře. O půlnoci z plesu uteče a ztratí svůj skleněný střevíček. Její ztracený střevíček najde princ, který se do ní zamiloval, a později ho použije, aby ji našel.
Podobné evropské příběhy najdeme v knize Bonaventury des Periers Nové rekreace a veselé hry (1558) a v knize Giambattisty Basileho Pentamerone (1634-6). Bratři Grimmové zařadili svou verzi "Aschenputtel" do knihy Dětské a domácí pohádky (1812). Pohádky podobné "Popelce" existují v čínské, indické, africké, javánské, australské a japonské literatuře a folklóru. Pohádka byla adaptována na divadelních prknech, ve filmech, televizi a dalších médiích.
Ilustrace Cindarelly od Charlese Robinsona, 1900. Z knihy "Příběhy zašlých časů" s příběhy Charlese Perraulta.
Francouzské vydání
Massenetova opera Cendrillon
Příběh
Vdovec se ožení s pyšnou a povýšenou ženou. Ta už má dvě vlastní dcery. Dcerou muže z prvního manželství pohrdají, ale ona je jemná a krásná, Chovají se k ní zle. Přidělí jí všechny domácí práce a spí na půdě. Dá jí jméno Popelka, protože sedává v rohu komína.
Kníže pořádá ples, na který jsou pozvány všechny kvalitní dámy. Popelčiny nevlastní sestry jdou na ples, ale Popelka zůstává doma a pláče. Objeví se její kmotřička víla a promění dýni ve zlatý kočár, který Popelku odveze na ples. Víla mávnutím proutku promění myši, ještěrky a krysu v koně a kočího. Dá Popelce šaty ze zlata a stříbra a střevíčky ze skla. Přikáže Popelce, aby se do půlnoci vrátila domů, protože v tu dobu kouzlo končí. Popelka jde na ples a všechny oslní. Princ jí věnuje zvláštní pozornost. Její nevlastní sestry ji nepoznávají. O půlnoci odchází a vrací se domů. Další večer jde opět na princův ples. Ztratí pojem o čase, spěchá pryč přesně o půlnoci, ale ztratí jeden ze svých skleněných střevíčků. Doma se Popelčiny šaty promění v hadry, ale druhý skleněný střevíček zůstane tak, jak je.
Nevlastní sestry jí řeknou, že princ je zamilovaný do neznámé krásné dámy. Princ nařídí, aby byl střevíček vyzkoušen na všech dámách v zemi. Ožení se jen s tou dívkou, jejíž noha se do střevíčku vejde. Nevlastní sestry si střevíček vyzkouší, ale ten jim nesedí. Popelka si ho vyzkouší a padne jí. Vytáhne z kapsy druhý střevíček a nasadí si ho. Objeví se kmotra a hůlkou se dotkne Popelčiných šatů. Ty se promění v šaty krásnější, než jaké měla na sobě na plese. O několik dní později si ji princ vezme za ženu. Odpustí nevlastním sestrám jejich dřívější podlost a najde jim u dvora manžele.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo napsal příběh o Popelce?
Odpověď: Příběh Popelky napsal Charles Perrault.
Otázka: Kdy byla poprvé vydána?
Odpověď: Příběh byl poprvé vydán anonymně v Paříži v roce 1697 v knize Histoires ou contes du temps passé (česky: Příběhy nebo povídky minulých časů).
Otázka: Jaký je děj příběhu?
Odpověď: Děj příběhu vypráví o špatně vychované dívce, která s pomocí své kmotřičky víly cestuje na ples v dýňovém kočáře. O půlnoci z plesu uteče a ztratí svůj skleněný střevíček. Její ztracený střevíček najde princ, který se do ní zamiloval, a později ho použije, aby ji našel.
Otázka: Existují další evropské pohádky podobné Popelce?
Odpověď: Ano, existují i jiné evropské pohádky podobné "Popelce", například "Nové rekreace a veselé hry" Bonaventury des Periers (1558) a "Pentamerone" Giambattisty Basileho (1634-6). Také bratři Grimmové zařadili svou verzi "Aschenputtel" do knihy Dětské a domácí pohádky (1812).
Otázka: Existují podobné pohádky i v jiných kulturách?
Odpověď: Ano, existují podobné pohádky z jiných kultur, například z čínské, indické, africké, javánské, australské a japonské literatury a folkloru.
Otázka: Jak byla Popelka v průběhu času upravována?
Odpověď: Popelka byla v průběhu času adaptována pro divadelní představení, filmy, televizní pořady a další média.
