Celebeské moře je moře v západní části Tichého oceánu. Na severu sousedí se souostrovím Sulu a Sulským mořem a filipínským ostrovem Mindanao. Na východě hraničí s řetězcem Sangiheho ostrovů, na jihu se Sulawesi a na západě s Kalimantanem v Indonésii. Jeho rozloha je 420 mil (675 km) ve směru sever-jih a 520 mil (837 km) ve směru východ-západ. Jeho celková rozloha činí 110 000 čtverečních mil (280 000 km2 ). Maximální hloubka je 6 200 m (20 300 stop). Moře se otevírá na jihozápad Makassarským průlivem do Jávského moře.
Poloha a hranice
Celebeské moře leží mezi jihovýchodní Asií a ostrovem Sulawesi (dříve Celebes). Jeho poloha je strategická: spojuje otevřený Tichý oceán s vnitřními moři Indonésie a tvoří součást tras, kterými protéká tzv. Indonesian Throughflow — teplý oceánský proud přenášející vodu z Tichého oceánu do Indického oceánu.
Okolní ostrovy a přístupové průlivy
- Na severu ho ohraničuje souostroví Sulu a filipínský ostrov Mindanao.
- Na východě se nachází řetězec ostrovů Sangihe a Talaud, které tvoří přechod k otevřenému Tichému oceánu.
- Na jihu je to ostrov Sulawesi, jehož severní pobřeží přímo ční do Celebeského moře.
- Na západě navazuje Kalimantan (severní část Borneu) a moře se na jihozápadě spojuje přes Makassarský průliv s Jávským mořem.
Rozloha a hloubka
Celebeské moře pokrývá přibližně 280 000 km2. Jde o poměrně rozsáhlou a zároveň hlubokou oblast — maximální hloubka dosahuje kolem 6 200 m, takže patří mezi hlubší vnitrozemská moře v regionu. Dno tvoří kombinace širokých pánví a strmých svahů směrem k hlubokým příkopům a pánvím, které souvisejí s geologickou aktivitou v oblasti.
Geologie a mořské dno
Oblast je geologicky aktivní: poblíž se setkávají desky a vznikají subdukční zóny, zlomy a hlubokomořské pánve. Tyto geologické procesy formovaly dnešní podobu mořského dna — hloubky, příkopy a ostrovní řetězce. Díky tomu jsou zde i bohaté hydrografické a sedimentační struktury, které ovlivňují místní biodiverzitu i rybolov.
Klima, proudy a ekologie
Klima v oblasti je tropické, s výraznou sezónní monzunovou variabilitou, která ovlivňuje směr a sílu mořských proudů. Indonesian Throughflow a lokální pobřežní proudy ovlivňují výměnu vody, teplotu a živiny v moři. Celebeské moře je známé bohatou mořskou biodiverzitou — korálové útesy, mangrovy a pelagické druhy (tuňáci, mečouni) zde tvoří důležitý ekosystém. V oblasti se také vyskytují delfíni, velryby a řada endemických druhů.
Lidé, hospodářství a ochrana
Pro místní obyvatele je moře zdrojem obživy — tradiční i komerční rybolov má pro region velký význam. V okolí se nacházejí i významné přístavy (např. Makassar na Sulawesi), které slouží pro obchod a přepravu zboží. Turistika, zejména potápění a šnorchlování u severního pobřeží Sulawesi (např. v oblastech s chráněnými mořskými parky), přispívá k místnímu příjmu.
Zároveň čelí oblast problémům, jako je nadměrný rybolov, destruktivní techniky rybolovu, úbytek korálů vlivem oteplování oceánů a znečištění z lodní dopravy. V reakci na to vznikají lokální i národní iniciativy na ochranu mořských ekosystémů a zřízení mořských chráněných oblastí.
Doprava a strategický význam
Díky své poloze je Celebeské moře součástí důležitých námořních tras mezi Filipínami, Sulawesi a dalšímí částmi Indonésie. Makassarský průliv jako spojnice do Jávského moře zajišťuje dálkové propojení s Indonésií a indickoopasádkou obchodní trasy. Strategický význam oblasti se také odráží v geopolitickém a bezpečnostním kontextu regionu.
Celebeské moře je tedy významnou geografickou i ekologickou oblastí jihovýchodní Asie: propojuje oceány, hostí bohaté mořské společenství a zároveň čelí výzvám spojeným s lidskou činností a klimatickými změnami.
