Rejnokovití (Myliobatidae): orlí rejnoci, manty, popis a výskyt

Rejnokovití (Myliobatidae): objevte orlí rejnoky a manty — popis, výskyt, chování a impozantní velikosti od pobřeží až po otevřený oceán.

Rejnoci jsou chrupavčité ryby z čeledi rejnokovitých (Myliobatidae). Patří sem především tzv. orlí rejnoci (eagle rays) a blízce příbuzné druhy, zatímco velké „manty“ bývají v novějších systémech často řazeny do zvláštní čeledi Mobulidae (dříve byly někdy uváděny společně). Většina druhů z této skupiny obývá otevřené vody a volné sloupce moře spíše než stálé dno.

Vzhled a stavba těla

Rejnoci mají výrazně zploštělé tělo vytvarované do kosočtvercového až křídlatého disku tvořeného prsními ploutvemi — proto působí jako „plachetnice“ plující vodou. Mají dlouhý ocas, který u některých druhů může být stejně dlouhý jako zbytek těla a je někdy opatřen jedovatým žihadlem. Kosočtvercové tělo je u orlích rejnoků dobře ohraničené, u mant roztahované do širokého rozpětí křídel (tzv. „wingspan“).

Velikost: u menších orlích rejnoků může šířka disku začínat na méně než jednom metru (některé zdroje uvádějí nejmenší druhy kolem 48 cm), běžné druhy dosahují několika metrů. U mant (giant manta) může rozpětí křídel dosahovat přibližně až k 6–7 m (v minulosti se objevují i starší, méně ověřené údaje o větších rozměrech).

Potrava a způsob lovu

Rejnoci se živí rozmanitě podle svého tvaru čelisti a způsobu života. Někteří, například mnoho orlích rejnoků, loví na dně a živí se převážně měkkýši a korýši, jejichž schránky drtí zploštělými zuby. Jiní, zejména manty a příbuzné filtrační druhy, filtrují plankton z vody — nasávají velké množství vody přes široká ústa a zachycují drobnou potravu pomocí pulzujících žaberních lišt nebo tzv. gill rakers. V některých textech se proto rozlišuje mezi drcením tvrdých lastur a filtračním způsobem příjmu potravy.

Chování

• Rejnoci jsou výborní plavci a mnoho druhů dokáže vyletět z vody (tzv. breaching) — u mant jsou tyto přelety někdy viděny i jako součást sociálního chování či zbavování se parazitů.
• Dokážou plavat několik metrů nad hladinou i nad dnem, často při hladkém, plynulém pohybu „mávání“ prsními ploutvemi.
• Mnohé druhy navštěvují tzv. „cleaning stations“ (čisticí stanoviště), kde se o ně starají čisticí ryby a krevety, které odstraňují parazity z povrchu těla.

Rozmnožování

Na rozdíl od tvrzení, že jsou „vejcorodí“, většina rejnoků z této skupiny je živorodá (konkrétně ovoviviparní nebo viviparní). To znamená, že zárodky nejprve využívají žloutkový váček a po jeho vyčerpání mohou být vyživovány mateřskými tekutinami před vypuštěním živých mláďat. U orlích rejnoků se rodí obvykle několik potomků (u některých druhů až kolem šest mláďat), u mant bývá počet mláďat menší — často jedno až dvě mláďata na vrh. Doba březosti se liší podle druhu; u mant byla zaznamenána delší březost na úrovni přibližně jednoho roku.

Výskyt a stanoviště

Rejnoci z čeledi Myliobatidae se vyskytují v teplých a mírných mořích celého světa, zejména v oblastech tropů a subtropů. Orlí rejnok (typický zástupce) žije často v blízkosti pobřeží v mělkých vodách (běžně v hloubce 1 až 30 m), ale může se objevovat i v hlubších oblastech až kolem 300 m. Manty preferují otevřený oceán i pobřežní oblasti s bohatým planktonem.

Vztah k člověku a ohrožení

Obecně jsou rejnoci pro člověka neagresivní; nebezpečí představuje zejména ocas se žihadlem u některých druhů, který může při obranném zákroku způsobit bolestivé zranění. Hlavními ohroženími těchto druhů jsou komerční rybolov (cílený lov i vedlejší úlovky), ničení stanovišť (např. korálových útesů a pobřežních zón), znečištění a změny v potravní základně. Manty jsou často loveny kvůli žádaným částem těla (např. pro trh s ploutvemi), což výrazně snížilo jejich populace v některých oblastech.

Ochrana: mnoho druhů orlích rejnoků a mant je dnes hodnoceno mezinárodními organizacemi (např. IUCN) a některé jsou zařazeny mezi ohrožené. Ochranná opatření zahrnují regulace rybolovu, chráněná mořská území a programy sledování populací.

Stručné shrnutí

• Rejnoci z čeledi Myliobatidae jsou převážně velké, dobře plovoucí druhy s výrazným kosočtvercovým diskem a dlouhým ocasem.
• Někteří jsou draví a drtí lastury měkkýšů a korýšů, jiní (manty) filtrují plankton.
• Většina druhů je živorodá (ovoviviparní), počet mláďat a délka březosti se liší podle druhu.
• Hlavními hrozbami jsou rybolov a ztráta stanovišť; některé druhy jsou předmětem mezinárodní ochrany.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co jsou to orlí paprsky?

Otázka: Kde nejčastěji žijí orlí rejnoci?

Otázka: Čím se rejnoci živí?

Otázka: Čím se živí ďábelští rejnoci a manty?

Otázka: Kolik mláďat může rejnok orlí najednou porodit?

Otázka: Kde jsou běžně k vidění orlí rejnoci?

Otázka: Mají orlí rejnoci žihadlo?

Hledání podle dopisu