Šlomo Argov: izraelský velvyslanec, atentát z 3. června 1982 a libanonská válka
Šlomo Argov — izraelský velvyslanec, atentát 3. června 1982 a následky, které spustily libanonskou válku. Historie, průběh a dopad na Blízký východ.
Šlomo Argov, hebrejsky: שלמה ארגוב, (14. prosince 1929 - 23. února 2003) byl významný izraelský diplomat a bývalý izraelský velvyslanec ve Spojeném království. Působil ve veřejné službě desítky let a zastával řadu diplomatických funkcí před svým jmenováním do Londýna.
Atentát v Londýně
Dne 3. června 1982 byl v Londýně na Šloma Argova spáchán brutální útok. Tři ozbrojení útočníci jej postřelili; Argov utrpěl těžké poranění hlavy a další vážná zranění. Atentát ho zanechal s vážným poškozením mozku a tělesnými následky, které zásadně ovlivnily zbytek jeho života. Pachatelé byli později zadrženi a souzeni ve Spojeném království; šlo o členy militantní organizace Abú Nidála (Abu Nidal Organization), která byla v té době jednou z extremistických palestinských skupin.
Důsledky: původně deklarovaný důvod pro invazi a začátek libanonské války 1982
Atentát na Argova sehrál zásadní roli jako bezprostřední záminka pro izraelské rozhodnutí zasáhnout v sousedním Libanonu. Izrael obvinil zodpovědnost za útok palestinské organizace působící v Libanonu a 6. června 1982 zahájil rozsáhlou vojenskou operaci známou jako Operace Mír v Galileji (v angličtině Operation Peace for Galilee). Tento zásah se rychle rozšířil do celonárodního konfliktu — události vedly k obléhání Bejrútu, odchodu vůdčích palestinských struktur (PLO) z Libanonu v následujících měsících a k dlouhodobým následkům pro regionální bezpečnost.
Pozdější šetření a veřejné informace ukázaly, že pachatelé atentátu na Argova byli příslušníky Abú Nidála, organizace, která byla v konfliktu s vedením OOP (PLO) — přesto útok posloužil jako politický a vojenský důvod pro izraelskou invazi, která měla dalekosáhlé následky. Libanonská válka roku 1982 měla za následek vysoké civilní i vojenské ztráty, mezinárodní kritiku a pozdější politické změny v Libanonu i v regionu (např. posílení militantních skupin včetně Hizballáhu).
Pozdější život a smrt
Šlomo Argov po atentátu přežil, ale zůstal trvale postižen: strávil dlouhá léta v nemocnicích a rehabilitačních zařízeních, měl vážné neurologické a motorické následky a výrazně omezenou kvalitu života. Přestože se do určité míry zotavil z nejkritičtějších stavů, nikdy se plně nevrátil k dřívějším aktivitám a veřejnému životu. Zemřel 23. února 2003.
Význam v dějinách
Atentát na Šloma Argova je často citován jako klíčová událost, která odstartovala rozsáhlé vojenské operace v Libanonu v roce 1982. Případ ilustruje, jak útok provedený relativně malou skupinou může mít nečekané mezinárodní důsledky, zejména v napjatém geopolitickém prostředí. Dějiny libanonské války a její následky jsou předmětem rozsáhlé historické a politologické analýzy, v níž se hodnotí rozhodování izraelské vlády, odpovědnost různých ozbrojených skupin a dlouhodobé dopady na regionální stabilitu.
Raný život a vzdělání
Argov se narodil v roce 1929 v Jeruzalémě. Jeho rodina žila v Jeruzalémě po sedm generací. Jako teenager vstoupil do Palmachu, elitní jednotky Hagany. Během občanské války v mandátní Palestině v letech 1947-1948 byl zraněn v bitvě u Safedu. Když byl založen Izrael a začala arabsko-izraelská válka v roce 1948, Argov vstoupil do Izraelských obranných sil (IDF).
V roce 1950 ukončil vojenskou službu a odjel studovat do Spojených států. V roce 1952 získal bakalářský titul v oboru politických věd na Georgetownské univerzitě. Během studia pracoval na částečný úvazek na izraelském velvyslanectví. V této době se seznámil se svou budoucí ženou Havou. Poté odjel studovat do Velké Británie. V roce 1955 získal titul Master of Arts v oboru mezinárodních vztahů na London School of Economics.
Osobní život
Argov měl se svou ženou Havou tři děti: syna Gideona a dcery Jehudit a Ednu. Hava zemřela v květnu 2002.
Pokus o atentát
3. června 1982 se tři muži, Husajn Ghassan Said, Marwan al-Banna a Nawaf al-Rosan, přiblížili k Argovovi, když po večírku v hotelu Dorchester na Park Lane v Londýně nasedal do svého auta. Existuje další zpráva, která uvádí, že se k Šlomo Argovovi přiblížili čtyři muži. Said střelil Argova do hlavy. Argov nebyl zabit, ale byl těžce zraněn. Byl velmi rychle převezen do Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii, kde byl převezen na specializované oddělení a chirurgové mu provedli urgentní operaci mozku. V kómatu zůstal tři měsíce. Argov byl druhým ze dvou izraelských diplomatů, kteří byli napadeni během jediného měsíce. To bylo uváděno jako důvod, proč Izrael v roce 1982 zaútočil na Libanon.
Pozdější život
Argov se probral z kómatu a byl vrácen do Izraele. Tam byl umístěn do nemocnice Hadassah v Jeruzalémě jako stálý pacient. Přestože se nemohl hýbat, jasně chápal, co se kolem něj děje.
Smrt
Argov zemřel v nemocnici Hadassah v roce 2003 ve věku 73 let na následky zranění z útoku. Byl ochrnutý a 21 let byl v trvalé nemocniční péči.
Vyhledávání