Seymour Benzer

Fágová genetika

Na Purdue University vyvinul Benzer "systém T4 rII", novou genetickou techniku. Ta využívala rekombinaci u mutantů bakteriofága T4 rII k mapování vnitřní struktury genů. Benzer si uvědomil, že vytvořením mnoha mutantů r a zaznamenáváním frekvence rekombinací mezi různými kmeny r může vytvořit podrobnou mapu genu, podobně jako to udělal Alfred Sturtevant pro chromozomy.

Díky obrovskému počtu rekombinantů, které bylo možné analyzovat v mutantním systému rII, se Benzerovi nakonec podařilo zmapovat více než 2400 mutací rII. Data, která shromáždil, poskytla první důkaz, že gen není nedělitelný útvar, jak se dříve domníval, a že geny jsou lineární. Na základě svých údajů o rII Benzer také navrhl odlišné třídy mutací, včetně delecí, bodových mutací, missense mutací a nonsense mutací.

Genetika chování

Benzer byl jedním z prvních vědců v oboru behaviorální genetiky. Když se tento obor začal v 60. a 70. letech 20. století rozvíjet, ocitl se Benzer ve vědecké opozici vůči dalšímu z předních badatelů v oboru, Jerrymu Hirschovi.

Hirsch se domníval, že chování je natolik komplexní, že je nelze vysvětlit jako působení jednotlivých genů, Benzer se domníval, že chování může být řízeno jednotlivými geny. Oba badatelé vyzkoušeli své myšlenky na drozofilách. Hirsch uměle selektoval chování, které ho zajímalo, po mnoho generací, zatímco Benzer používal metody k izolaci mutantů pro určité chování. Benzerova a Hirschova konkurenční filozofie rozvinula behaviorální genetiku a pomohla jí stát se legitimní oblastí studia ve vědecké komunitě.

Vyznamenání a ocenění (výběr)

• člen Americké akademie umění a věd (1959)
• Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1971)
• Cena Louisy Gross Horwitzové na Kolumbijské univerzitě (1976),
• Národní medaile za vědu (1982)
• Medaile Thomase Hunta Morgana (1986)
• Wolfova cena za lékařství (1991)
• Crafoordova cena (1993)
• Cena NAS v oblasti neurověd od Národní akademie věd (2001)
• Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2004) (druhé ocenění)

Byl členem Národní akademie věd USA, Královské společnosti a Francouzské akademie věd.