Medaile cti vznikla během americké občanské války a od té doby se stala nejvyšším vojenským vyznamenáním udělovaným vládou Spojených států amerických příslušníkům jejich ozbrojených sil. Formálně byla poprvé zřízena pro námořnictvo v roce 1861 a následně pro armádu v roce 1862. Uděluje se za vyjímečné hrdinství „s nasazením vlastního života nad rámec povinností“ v akci proti nepříteli; vzhledem k povaze těchto činů je častým výsledkem udělení medaile posmrtné ocenění (posmrtně).

Přehled hispánských nositelů Medaile cti

Do současnosti obdrželo Medaili cti celkem čtyřicet čtyři mužů hispánského původu. Rozdělení podle služebního odvětví je následující:

  • 2 příslušníci námořnictva Spojených států,
  • 13 příslušníků námořní pěchoty Spojených států,
  • 29 příslušníků armády Spojených států.

Z celkového počtu bylo 25 medailí uděleno posmrtně. Deset nositelů se narodilo mimo pevninskou část Spojených států: po jednom v Chile a ve Španělsku, čtyři v Mexiku a čtyři v Portoriku.

Klíčové „první“ a významné osobnosti

  • Joseph H. De Castro – první hispánský nositel Medaile cti; za své činy u Gettysburgu v Pensylvánii 3. července 1863 byl vyznamenán jako příslušník massachusettské pěchoty. Jeho jednotka byla domobranným uskupením a nepatřila k pravidelné armádě.
  • Philip Bazaar (narozený v Chile) – námořník oceněný v lednu 1865; jeden z prvních zahraničně narozených hispánských nositelů.
  • John Ortega (narozený ve Španělsku) – námořník, obdržel medaili v prosinci 1865; první hispánský příslušník amerického námořnictva oceněný Medailí cti.
  • David Bennes Barkley – v době první světové války příslušník pravidelné armády; je uváděn jako jeden z prvních hispánských nositelů armádní verze Medaile cti (uděleno za činy v době první světové války).
  • France Silva – v roce 1900 se stal prvním hispánským příslušníkem námořní pěchoty, který obdržel Medaili cti (za činy během konfliktů na konci 19. a počátku 20. století).
  • Marcario García – první rodilý mexický nositel; jako příslušník armády byl oceněn za činy v bojích v Evropě během druhé světové války.
  • Fernando Luis Garcia – prvním portorikánským nositelem, který obdržel Medaili cti (za hrdinství v korejské válce).
  • Rudolph B. Davila – hispánsko‑filipínského původu; je jedinou osobou filipínského původu, která obdržela Medaili cti za své činy ve válce v Evropě během druhé světové války.
  • Joe P. Martinez – mladý hispánsko‑americký voják, který byl během druhé světové války posmrtně oceněn Medailí cti za hrdinství ve svém boji v Evropě (jeho ocenění patří k dřívějším hispánským MOH za druhé světové války).
  • Poručík Baldomero López – jediný hispánský absolvent Námořní akademie Spojených států, který obdržel Medaili cti; padl a byl oceněn za hrdinství během vylodění v korejské válce.
  • Humbert Roque Versace – kapitán armády, který se stal prvním nositelem Medaile cti udělené armádnímu válečnému zajatci za jeho činy během zajetí v jihovýchodní Asii během války ve Vietnamu; jeho statečnost a odpor během zajetí byly oceněny posmrtně.
  • Leroy Petry – seržant první třídy, poslední (aktuálně známý) hispánský nositel Medaile cti; za hrdinný čin v Afghánistánu z roku 2008 mu byla Medaile cti udělena v roce 2011 (při akci těžce poraněn, při záchraně spolubojovníků prokázal mimořádnou odvahu).

Význam a dědictví

Nositelé Medaile cti hispánského původu představují široké spektrum historických konfliktů od americké občanské války přes světové války, Koreu, Vietnam až po moderní operace v Iráku a Afghánistánu. Jejich příběhy zdůrazňují nejen individuální hrdinství, ale i dlouhodobý příspěvek hispánské komunity k americkým ozbrojeným silám.

Tento přehled shrnuje základní fakta a „první“ historické milníky, přičemž každé jméno stojí za podrobnějším studiem — mnozí z oceněných mají bohaté životní příběhy, dokumentované citacemi a vojenskými záznamy, které podrobně popisují okolnosti jejich činů a ocenění.