Daniel Nathans (30. října 1928 – 16. listopadu 1999) byl americký biolog, který zásadně ovlivnil vznik moderní molekulární genetiky. V roce 1978 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Narodil se jako poslední z devíti dětí v rodině v Wilmingtonu ve státě Delaware; jeho rodiče byli oba ruští Židé, kteří přišli do USA za lepším životem.

Jeho rodiče, Samuel a Sarah Nathansovi, se seznámili a vzali ve Filadelfii. Sarah Nathansová přišla do USA z Ruska ve věku 18 let, Samuel Nathans tam emigroval jako teenager. Daniel vyrostl v početné rodině a po maturitě pokračoval ve studiu — v roce 1950 promoval na Delawarské univerzitě a získal bakalářský titul v oboru chemie. Poté studoval na Washingtonovu univerzitu v St. Louis a v roce 1954 získal magisterský titul. (Pozn.: ve skutečnosti šlo o lékařský titul, MD, který mu umožnil spojit klinickou přípravu s experimentálním výzkumem.)

Vědecký přínos

Nathans se proslavil prací s restrikčními enzymy — přírodními „nůžkami“ bakterí, které štěpí DNA v přesných sekvencích. Společně s dalšími vědci demonstroval, že tyto enzymy lze využít k rozřezávání virové a buněčné DNA na definované fragmenty a tím vytvářet tzv. restrikční mapy. Tato metoda umožnila poprvé systematicky zkoumat strukturu a uspořádání genetického materiálu.

Jeho práce měla bezprostřední dopad na rozvoj molekulární biologie a biotechnologií: použití restrikčních endonukleáz otevřelo cestu k rekombinantní DNA, klonování genů, analýze genomů a mnoha laboratorním technikám, které se dnes běžně používají v lékařském výzkumu i v diagnostice. Nathans pracoval na mapování DNA viru SV40 a jeho přístup se stal vzorem pro další studie genomů a genové struktury.

Práce a pedagogická činnost

Nathans většinu své kariéry věnoval akademickému výzkumu a výuce. Vedl laboratoř, vychoval řadu postgraduálních studentů a postdoktorandů a aktivně se podílel na budování výzkumných týmů i institucionálních programů v oblasti molekulární genetiky. Jeho laboratoř byla považována za jedno z předních center výzkumu restrikčních enzymů a jejich aplikací.

Ocenění a odkaz

  • 1978 – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (společně s Wernerem Arberem a Hamiltonem Smithem) za objev a využití restrikčních enzymů.
  • 1993 – Národní medaile za vědu.
  • Člen několika vědeckých akademií a společností; jeho práce měla trvalý dopad na molekulární biologii, genetiku a biotechnologie.

Nathans zemřel 16. listopadu 1999 ve věku 71 let. Je považován za jednoho z průkopníků, kteří svými objevy umožnili rozvoj genetiky na molekulární úrovni a otevřeli cestu k moderním metodám výzkumu DNA, diagnostiky a vývoje léčebných postupů.