15 Eunomia: velká kamenná planetka typu S v hlavním pásu
15 Eunomia — největší kamenná planetka typu S v hlavním pásu, významný člen rodiny Eunomia; objev 1851, zajímavé vlastnosti a historie pro milovníky astronomie.
15 Eunomia je velmi velká planetka v bližší části hlavního pásu planetek. Je největší z kamenných planetek (typu S) a celkově je někde mezi 8. až 12. největší planetkou hlavního pásu (nejistý je její průměr). Je také největším členem rodiny planetek Eunomia. Současné odhady uvádějí průměr řádově v desítkách až stovkách kilometrů (typicky se uvádí rozmezí přibližně 250–300 km, přičemž přesná hodnota závisí na metodě měření a modelu tvaru a albeda).
Eunomia byla nalezena Annibalem de Gasparisem 29. července 1851 a pojmenována podle Eunomie, jedné z Hór, která v řecké mytologii zosobňuje řád a zákon. Po objevu byla Eunomia intenzivně sledována fotometricky i spektroskopicky, což vedlo k poznatkům o jejím tvaru, rotaci a složení.
Oběžná dráha a rotace
Eunomia obíhá Slunce v hlavním pásu blíže k vnitřnímu okraji pásu; její poloosa je kolem 2,6–2,7 astronomické jednotky. Oběh kolem Slunce dokončí zhruba za 4,3 roku. Dráha má střední excentricitu a relativně výrazný sklon vůči ekliptice (inklinace několik stupňů desítek, přibližně kolem 11–12°). Rotace Eunomie je poměrně rychlá — doba otočení kolem vlastní osy je přibližně 6,08 hodin, což vyplývá z analýz světelných křivek.
Fyzikální vlastnosti a složení
Eunomia patří mezi S-typové (kamenné) asteroidní tělesa; její spektrum ukazuje přítomnost křemičitanů (např. olivínu a pyroxenu) a kovového železa/niklu ve směsi typické pro planetky vnitřního hlavního pásu. Povrch má relativně vysoké albedo ve srovnání s tmavými uhlíkatými typy — hodnoty albeda bývají udávané kolem ~0,2 (v závislosti na měření).
Tvar Eunomie je zjevně nepravidelný a výrazně protáhlý; světelné křivky a pozorování zatmění hvězd (occultací) ukazují, že jde o těleso s výraznými topografickými nerovnostmi. Vysoká průměrná hustota a charakter povrchu naznačují, že šlo o částečně diferencovaný rodičovský objekt, z něhož se v minulosti vytrhla velká část hmoty při kolizích.
Rodina Eunomia
Eunomia je největším členem stejnojmenné rodiny planetek (Eunomia family). Tato skupina sdílí podobné orbitální parametry a spektrální charakteristiky, což svědčí o původu v jednom nebo několika větších kolizních událostech. Členové rodiny jsou převážně S-typoví a představují úlomky mateřského tělesa.
Pozorování a výzkum
Eunomia patří mezi jasnější objekty hlavního pásu a je pozorovatelná malými dalekohledy v době opozice (její zdánlivá magnituda dosahuje typicky hodnot kolem 8–9 mag v příznivých opozicích). Je studována pomocí fotometrie, spektroskopie, occultací hvězd a v některých případech i radarovými pozorováními; tato kombinace metod pomáhá upřesňovat její velikost, tvar a povrchové vlastnosti. Dosud u Eunomie nebyl prokázán žádný pravidelný měsíček.
Význam
Eunomia je významná jako klíčový zástupce S-typových velkých planetek a jako rodičovské těleso rozsáhlé rodiny. Studium Eunomie přispívá k porozumění vnitřní stavbě a kolizní historii planetek v hlavním pásu, a tím i k poznání raných fází formování sluneční soustavy.
Vlastnosti
Jako největší planetka typu S (s těsným odstupem 3 Juno) přitahuje Eunomia mírnou vědeckou pozornost. Má něco přes jedno procento hmotnosti celého hlavního pásu.
Eunomia se zdá být protáhlým, ale poměrně kulatým tělem, které má zřejmě čtyři různě zakřivené strany a výrazně odlišné průměrné složení. Jeho protažený tvar vedl k domněnce, že Eunomia může být binárním objektem. Tato domněnka však byla vyvrácena. Jedná se o retrográdní rotační objekt, jehož pól směřuje k ekliptikálním souřadnicím (β, λ) = (-65°, 2°) s nejistotou 10°. To dává axiální sklon přibližně 165°.
Stejně jako ostatní praví členové této čeledi je jeho povrch tvořen křemičitany a trochou niklu a železa a je poměrně světlý. Na povrchu Eunomie byly zjištěny pyroxeny bohaté na vápník a olivín spolu s kovovým niklem a železem. Spektroskopické studie naznačují, že Eunomia má oblasti tvořené odlišně.
Eunomia byla třikrát pozorována při zákrytu hvězdy. Její průměrná opoziční hvězdná velikost je +8,5, což je přibližně stejná hodnota jako průměrná jasnost Titanu, a při opozici v blízkosti perihelia může dosáhnout +7,9.
Vyhledávání