Bej
"Bej" (osmanská turečtina: بك "Beik", albánština: bej, bosenština: beg, arabština: بيه "Beyeh", perština: بیگ "Beyg" nebo بگ "Beg") je tradiční turecký titul pro náčelníka, pro vůdce nebo vládce různě velkých oblastí v Osmanské říši. Ekvivalentní titul pro ženy byl Begum.
V moderní době se toto slovo stále formálně používá jako společenský titul pro muže. Uvádí se za jménem a používá se zpravidla u křestních jmen, nikoli u příjmení.
Slovo se do češtiny dostalo z tureckého bey, které samo pochází ze starotureckého beg, které je v podobě bäg zmiňováno již v orchonských nápisech (8. století n. l.) a obvykle se překládá jako "kmenový vůdce". O skutečném původu slova se dodnes vedou spory, i když většinou panuje shoda, že šlo o výpůjčku, a to ve staré turkické řeči. Toto turkické slovo se obvykle považuje za výpůjčku z íránského jazyka. Německý turkolog Gerhard Doerfer však odvození z íránštiny hodnotil jako povrchně přitažlivé, ale značně nejisté, a upozornil na možnost, že slovo může být skutečně turkické.
Muhammad VI. al-Habíb, 1922-29, tuniský bej, v Paříži
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to "Bey"?
A: "Bej" je tradiční turecký titul, který se dává náčelníkům vládnoucích bejlíků nebo vůdcům/vládcům různě velkých oblastí v Osmanské říši.
Otázka: Jaký byl ekvivalentní titul pro ženy?
Odpověď: Ekvivalentní titul pro ženy byl "begum".
Otázka: Používá se "bej" i dnes?
Odpověď: Ano, "Bey" se dodnes používá jako formální společenský titul pro muže.
Otázka: Jak se "Bey" používá u jmen?
Odpověď: "Bey" se uvádí za křestním jménem a nepoužívá se u příjmení.
Otázka: Jaký je původ slova "Bey"?
Odpověď: O skutečném původu slova "Bey" se stále vedou spory, ale většinou se shodují na tom, že se jedná o výpůjčku ze staré turkické řeči.
Otázka: Odkud pochází slovo "Bey"?
Odpověď: Slovo "Bey" se do angličtiny dostalo z tureckého "bey", které samo pochází ze starotureckého "beg".
Otázka: Jaký je význam slova "beg" ve staré turkičtině?
Odpověď: "Beg" se ve staré turkičtině obvykle překládá jako "kmenový vůdce" a je zmiňován již v orchonských nápisech (8. století n. l.).
